... může býti obřadem. Volal kamarád. Že mi pomůžety zbývající tři pověsit u Stavenova. Je to pedant, který hlídá svislice a roviny. V jeho podání je to obřad takový, jako mše svatá sloužená přinejmenším Dominikem Dukou. Ale byl jsem rád, že pomůže. Tři budky, to se žebříkem najednou sám nepoberu.
Ano, bylo to náročné, ale nakonec byly budky na stromech.
Ale ta radost v jeho očích za to stála. :-) Za odměnu jsem mu zařídil přelet orla mořského , troubení jeřábů popeůavých a následně přílet jedno jeřába s přistáním v rákosinách.
A že půjdem ještě zkontrolovat a dočistit staré budky. Nejméně v jedné bydlel plšík lískový a zbyl tam po něm děsný čurbes. Prošli jsme takhle všechny starší budky,všude zatím bylo prázdno, jen v jedné už bylo skoro hotové hnízdo.
Ale při každém návratu od budky jsem na něm viděl narůstající zklamání, které jsem si nedokázal vysvětlit. Přiznal to až ve slabé chvilce u auta: měl obrovskou chuť na míchaná vajíčka, byť by to byla jen drobná. A ano tam žádné nebylo. Ale nevadí, Bohouši! Příště bude lépe! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat