... libovalo, kdyby do svého angažmá získalo starostu obce Libice nad Doubravou pana Václava Venhauera.
Můžete se zajisté ptát, proč by byl starosta takové díry - tedy pardon, MĚSTYSE, přínosem pro takovou firmu s celostátní působností. Pokusím se to trochu osvětlit:
Pan starosta totiž miluje asfaltování. Asfaltových cest se totiž v katastru obce pořád nějak nedostává. Tak je třeba asfaltovat. A když jsou na to dotace... Nekupte to! A tak se buduje. Toho pana starosty je prostě pro tak malou obec škoda. Kde mohla být naše dálniční síť, kdyby dostal tak (všeho) schopný člověk šanci v celostátním měřítku! Nebyl by důvod lkát nad cenou dálniční známky, protože kvalita dálniční sítě by byla přiměřená ceně. Je to škoda. Takhle se člověk jeho formátu musí věnovat jen svému katastru. Není divu, že se pak v budovatelském nadšení asfaltují i zbytečné cesty nikam...
Na poslední jeho počin jsem narazil náhodou v Libické Lhotce. Nejdříve bych ho tedy chtěl pochválit. Cesta k hájence je pěkná. Bydlí se tam, není tedy ani zbytečná.
Ale ty dvě odbočky k Doubravce! To už je jiné kafe. Končí nikde. Možná tam zabloudí nějaký cyklista, ale rychle se vrátí. Nebo možná shánčlivý občan, který si pojede ukrást nějaké to dřevo do lesa. Cesty jsou to krásné, ale úplně na prd.
I "stromy" se sázely. Za ně se ale zbytečně neutrácelo...
Co na tom, že původní a hlavně používaná cesta přes Libickou Lhotku připomíná spíše tankodrom? nevadí. Místníjsou asi zvyklí. A na opravy přece takové dotace nejsou... :-(
