neděle 12. srpna 2018

Odhalení nebezpečného vetřelce

Mít doma hlídače, to je veliká výhoda. Když takový čtyřnohý hlídač správné velikosti s dobře posazeným hlubokým hlasem zaštěká, prchá leckdo. Podomní obchodníci, jehovisti i cikáni. Měli jsme kdysi velkého knírače Dafa a ten byl v tomhle zcela nedostižný. Krásně hluboký hlas a dostatek sebevědomí.
Ale ani náš nynější pejsek, Lumpík, se nemá za co stydět. Sice nemá tak krásně hluboký hlas, ale srdce ochranáře má. Skoro bych se domníval, že se nám chce odvděčit dobrou službou za to, že jsme se ho jako vyhozeného štěňátka onehdá v zimě po Vánocích ujali.
Dává na nás bacha. Že nám hlásí lidskou škodnou, to vím, že vyštěkává ježka, který zabloudil k nám na pozemek, to už je také stará věc. Dneska ale překvapil. Dopoledne se ozval štěkot ze zahrady. Z jednoho místa a neustával. Když se manželka šla podívat, co našeho Lumpíka tak popudilo, užasla. Lumpík nám vyštěkával nebezpečného vetřelce. Na udatně se totiž pásla veliká housenka lišaje šeříkového. :-)
Nevím, jestli tak hlasitě mlaskala, ale Lumpík usoudil, že to je zkrátka škodná. Protože jsem ale soucitný zahradník, přenesl jsem milou housenku na spodní zahradu na druhou udatnu, kde ji náš Lumpík už nebude rušit. Ona ji stejně celou nesežere, to by pukla a navíc - bude z ní nádherný motejl! :-)






sobota 28. července 2018

Když ve vesnici žije prase, ...

... bývá z toho časem zabíjačka. Asi proto  se některá prasata dovedně maskují. Používají pak takové mimikry, že jsou od běžného člověka k nerozeznání.
Jejich pravá podstata se ukáže jen zřídka a to si ještě dávají majzla, aby si nikdo nevšiml. Nějaké takové maskované prase asi bydlí i v Nové Vsi u Chotěboře. Zrovna dneska na to všechny indicie ukazovaly.
Manželka zase venčila mě a psy u Doubravky. V místech, kde pravidelně přecházíme v teplém počasí brod, byly vidět stopy od nějakého povozu. Vypadalo to na malotraktor s károu. Po vyjetí od řeky směřoval k Nové Vsi.







Doposud nic divného. Někdo si tam třeba jezdí pro trochu písku, do lesa, prostě normální. Ovšem po příchodu k řece bylo jasné, že dnes je to něco jiného. Místo bylo navštíveno právě nějakým takovým prasetem, maskovaným za člověka. Nic pro útlocitné povahy a lidi se slabším žaludkem. Na hladině plavaly vniřnosti ze třech zvířat, na mělčině ležely i nějaké nohy a jedna hlava. 
No, přece ten, kdo se chce nažrat dobrého masa, nebude makat s rýčem a lopatou a zbytky zakopávat, nebo, nedejbože, platit odvoz do kafilérie. Řeka je blízko a traktůrek při ruce. :-(




 

úterý 26. června 2018

Co s nevlídným uchcaným podvečerem? Jet na výlet!

Dnešek mi dělal radost. pršelo. Byť se to může leckomu nelíbit, pro zahradníka je to moc prima záležitost. Nemusí se zalévat.
V podvečer, jako každý den, vzala manželka mě a psy a šla nás vyvenčit. Proti psům mám tři privilegia: nenosím oboječek , smím se pohybovat na volno ( vzhledem ke stavu chrupu už nehrozí nebezpečí, že někoho pokoušu) a smím řídit auto. Po tom, co nás manželka vyvenčila, jeli jsme domů. A tady začíná ona shoda náhod...
Jeli jsme z určitých důvodů malou zajížďkou, až jsme se nakonec objevili na silnici II/345. Ještě manželce ukazuji, kterým směrem od silnice  je cca 200 m hnízdo krahujců, když tu vidím na pravé krajnici sedět jakousi zmoklou slepici, podobnou spíše nějakému plivníku. Ani když jsme onoho tvora míjeli, nezvedl se.
Tak tedy blikačky a vybíhám ven. Na kranici sedí zmoklé a zesláblé káně, na první pohled bez krvavých zranění. Sedělo u mršiny, ze které se asi snažilo něco uždíbnout. A co teď? V autě manželka a dva psi. Manželka mu neublíží, ale za psy ruku do ohně nedám. Poprvé se ohnalo, podruhé už se nechalo sebrat a strčit do kufru. Za chvíli jsme byli doma , manželka obstarala psy a já hledal číslo na Stanici Pavlov. Po krátkém rozhovoru a po tom, co jsme s manželkou zjistili, že káně nemá pravé oko, byl program jasný. Pojedu na výlet do Pavlova. Ještě fotku na památku, pak do přepravky  na kočky a hurá na výlet.


A šineme se směrem k Pavlovu...



A jsme na místě.


Ta omlácená zmoklá slepice prý má slušnou naději. Škoda  jen toho  oka, rána to asi musela být pořádná. Odměnou mi byla krátká exkurze a výklad o zvířatech, která tam jsou doma. A protože mi z venčení zbyly v kapse i psí granule, směl jsem  si chvíli krmit ochočeného pavlovského lišáka. :-)

středa 20. června 2018

Hrozí Chotěboři nebezpečí?

Nezasvěcenému pozorovateli se musí zdát se, že ano. Těžko si vysvětlit  novou stavbu poblíž silnice od Havlíčkova Brodu jinak, než jako testovací úsek nového městského opevnění.



Ale bylo zvoleno na jeho stavbu dobré místo? A kde budou nové městské brány? A vejde se do nich alespoň běžný kamion? Bude Chotěboř nechávat budovat v nynějším suchém období i vodní příkop? A kde vezme vodu na jeho naplnění? To jsou otázky, které musí pozorovateli při prvním spatření prolétnout hlavou.
Z naprosto neověřených zdrojů, ba možná prazdrojů, jsem o této stavbě zaslechl dvě verze:

1.Testovací vzorek opevnění byl prý tak příšerně drahý, že by město bylo plajte, i kdyby krylo opevněním jen linii  od Havlíčkova Brodu.

2.Někteří občané tvrdí, že prý to není testovací vzorek opevnění, ale že se jedná o stání pro kontejnery na tříděný odpad. Jen mě mate, že i tato skupina hovoří o naprosto příšerné ceně. Nevím, to posoudit neumím.

Ať už je ona nová stavba  čím chce, zaujalo mne použití gabionů. To se teď tak dělá. Moderní to je. A není to ošklivé. Tedy nebývá, když je to hezky udělané.  Ty chotěbořské, proč to nepřiznat, nepatří k těm nejkrásnějším. Očití svědci mluví o tom, že se tam kamení prostě jen nasypalo ze lžíce bagru. I ten výsledek tak vypadá, ale pro Chotěboř i tak asi dobré. :-)



Ale když se to někde umí, je to jinačí pokoukání. :-) 




úterý 12. června 2018

Zahradním architektem snadno a rychle

Na těch internetech se najdou věci! Až z toho oči přechází. Narazil jsem na facebůčku na jednu skupinu, kde se amatérští zahradníci chlubí svými díly. Často zdařilými, převládají však z mého pohledu - a musím to tak napsat, neb to  se nedá nijak kulantně zaonačit, prasárny. I koukal jsem, kdo  je správce skupiny. Skupinu zřídila paní, jen o pár let starší než já, zahradní architektka. Tedy tak se hrdě označuje.
Ale internet, tam se najdou lecjaké věci, když se ještě jeden sám pochlubí.:-)  Paní se hrdě na svých stránkách hlásí ke své alma mater... . není to ovšem žádná Mendelova univerzita či jiný obskurní ústav! To by nemělo tu úroveň. Ale jedná se oškolu Ave Art z Ostravy a u ní absolvovaný rekvalifikační kurs  "zahradní návrhář".



Označit se za zahradní architektku po absolvování takového ústavu, to už chce silný žaludek a veliké sebevědomí.
Vzpomenu-li si na rozsah učiva na bývalé SZTŠ Mělník a kantory, kteří nás učili, nemohu se při rozsahu rekvalifikačního kursu a při tom, že ho zaštiťují dvě lektorky, ubránit úsměvu. Ale stačí hypertrofované sebevědomí a zahradní architektka je tu  hned!
Myslím, že tohle je jen drobný příklad. narazil jsem na obor, který mám na střední škole vystudovaný. On to ale bude úkaz obecnější. Dnes jde o to, získat bumášku. Ta je klíčová. Proto svého času příslušníci policie maturovali například na soukromé floristické škole v Hradci Králové, proto například některé pracovnice nedalekého  dětského domova "vystudovali" na střední škole pohřebnictví. Jde jen o ten papír. Často ovšem má cenu sotva papíru toaletního. :-(

úterý 5. června 2018

Chotěboř? Je to ráj a město naprosto spokojených lidí.

Aspoň se to zdálo podle dnešní účasti chotěbořských občanů na dnešní sešlosti.



Ty sešlosti  se dnes  konaly na mnoha místech a zrovna na mé nejbližší město jsem byl zvědav. Kolik lidí  je v Chotěboři nespokojených s premiérem Burešem a s nenápadným návratem  bolševiků k moci? Nebudu Vás napínat. Šest  a podpořil jsem to já a má manželka, jako přespolní. Krásných 8 lidí. Tedy spokojenost veliká se současnými poměry vládne naší drahou Českomoravskou mrchovinou. Nebo se zase lidi bojí? Kdo ví... :-(
No, chvilku jsme popovídali a já měl aspoň možnost pokochat se  novou výsadbou u Mariánského sloupu. Minulý rok vysadila městem objednaná firma nové červené  růže. Ty bílé pokryvné, které jsme tam kdysi  sázeli s kolegou už esteticky neuspokojovaly.
Zato nyní je výsadba vpravdě skvostná. Přišel se podívat i pan místostarosta, tak jsem neodolal a  pochválil mu krásně narostlou výsadbu... :-)


Chudinky růže jsou v porostu plevelu jen těžko ke spatření...


Pan místostarosta mě ovšem ujistil, že v pátek úředníci místního MNV půjdou plet. ( pardon, městského úřadu . Furt se mi to nějak plete... :-D ) Nevím, není-li to docela fiasko. Dočkáme se pak třeba i toho, že v zimě budou dělníci městské firmy TELES pomáhat vyřizovat  zase na revanš úředníkům jejich spisy? Skoro bych měl chuť si koupit v pátek tlustý doutník, sednout si na lavičku a chudáky úředníky v jejich práci povzbuzovat. Jen nevím, nebylo-li by pro  všechny lépe, kdyby je pan starosta nechal pracovat tak, jak mají. Možná taková pracovní sobota by byla dobrá, aby to nebylo na úkor běžné agendy úřadu. :-)
Ono se celkově náměstí mění poněkud v louku. Kdyby se natáhl elektrický ohradník a vypustily ovečky, měla by Chotěboř ostatně jedinečnou atrakci a městská firma o plochu na sekání méně.





neděle 3. června 2018

Nedělní vejrání...

... může znamenat, že si občan sedne před televizi, uchopí ovladač a začne vejrat na tu bednu. Není  to ale úplně optimální způsob vejrání. Blbne se po něm, když se přehání. Zvolil jsem tedy vejrání poněkud odlišné, ale pro neděli také dobré.
Zajel jsem se podívat k lesu. Na statném modřínu v tom lese, nedaleko od lesní cesty s turistickým značením je totiž staré hnízdo černých čápů. Když jsem se o něm od hajného kdysi dozvěděl. měl jsem opravdu radost. Ovšem netrvala dlouho. Černí čápi už znovu hnízdo neobsadili. Ale... Nastala změna v dispozičních právech a hnízdo změnilo majitele. Nastěhovala se do něj rodinka výrů. Už po dva roky. Tak jsem to tedy dneska šel okouknout, jestli tam bydlí i tomhle roce.
Bydlí. Pod stromem seděl výří puberťák a tvářil se docela laxně. Sice ještě nesamostatný , ale v hnízdě už to asi byla nuda, tak skočil doů.
Trochu mi to připomíná některá mláďata lidská. V hnízdě u rodičů nuda ukrutná, Vydržet se to nedá. Tak i ta lidská mláďata vyskočí z hnízda. A dost často, zrovna jak tenhle malý výr, ještě čekají na rodičovskou pomoc. :-)
Mládý výr nebyl viditelně pochroumán, pro klid jsem ještě stuaci zkonzultoval se záchrannou stanicí v Pavlově, udělal jsem si pár fotek a mizel pryč.





Junior dostává správné výří delikatesy. Ježci jsou prostě nej... :-)




Tady jsem ho malinko naštval...