Tak jsem tedy odpoledne vyjel. Nerad. Na dnešní den se avizovalo velké rojení ozbrojených sborů na silnicích a tendence "Pomáhat a chránit" , ať chceme nebo nechceme se projevovala velmi silně.
Vybral jsem si raději nejslušnější auto, které mám k dispozici. Má tempomat a to se dneska docela hodilo. Hlavně v těch otravně dlouhých vesnicích, kde bych mohl mít problém dohlídat limit. Noha těžkne a těžkne a najednou to může být i dost přes povolenou padesátku. Rojení bylo masivní, hlídek jsem potkal opravdu dost, ale cesta byla v pohodě.
Až ta cesta zpět... Za Čáslaví mě dojel jakýsi Vendelín s cisternovým návěsem a počal být nervózní. Hlavně tehdy, když jsem v obcích dodržoval padesátku. Seděl mi skoro na přívěsu, občas blikal. A za odbočkou na Golčův Jeníkov už bylo jeho pnutí nezvladatelné.Kamera sice nic ještě nevidí, ale v zrcátku už jsem viděl kamion v protisměrném odbočovacím pruhu, jak nasadil na předjíždění. Však jsem jel jen trapných 90...
Pan kočí od povozu se držel známé hlášky, že čára není zeď. :-)
Ale ejhle! Copak to? Auto naproti... Přibrzdil jsem já i protijedoucí, ten se až na krajnici uchýlil a věc se podařila!. Předjel mě. Hurá!
Pak jsem si ale dovolil dost - probliknul jsem ho dálkovými světly. A záře krásných výkonných ledkových couvacích luceren mi byla odpovědí.
Celkem by mě to snad i nechalo docela v klidu. Ale v těch stoupacích pruzích už tak udatný nebyl, táhl se jak smrad, jak by řekla moje nebožka bába.. Tak abych nemusel brzdit, předjížděl jsem zase já.
No, nejvíc mě pak dojímá, když tihle borci nadávají na "pumpičkáře", cítí se ukřivdění kvůli kdečemu. Doufám, že ještě někde na trase potká nějakou hlídku, která ho změří. Nejsem zlý ani mstivý, ale docela bych to tomu Vendelínovi přál.
Žádné komentáře:
Okomentovat