Je ustálený zvyk za škůdce.....

.... považovat různý obtížný hmyz,  všechny ptáky se zahnutým zobákem a všechny šelmy. To přinejmenším.
Čím dál častěji mám ale neodbytný pocit, jestli největšími škůdci nakonec nejsme my - lidé. A myslím si, že právě takový případ jsem potkal dneska.
Po obědě zase manželka šla vyvenčit mě a oba pejsky k Doubravce. Průběh normální, psi dneska ani nikde nerevírovali kolem vody, jako v minulých dnech. Pohoda. Až pak  cestou zpět se náš Lumpík došel z louky podívat blíž k cestě. Zastavil se na místě a začal něco vyštěkávat. Nebylo vyhnutí, musel jsem se za ním jít podívat, co našel. Občas nám takhle postává a vyštěkává  ježka, když je léto. To teď ale nehrozilo.
No, bylo to nemilé podívání. na cestě ležela  vydra říční s krvavou ránou na hlavě. Už byla tuhá. Byla to nepochybně ona vydra, kterou mi minulé dny na břehu rybníka Stavenov značil v kořenech můj druhý psík - čuba Jack russela teriéra. Ta pozná neomylně, pod kterým pařezem na kraji rybníka vydra je, nebo nedávno byla. 
Smůla je, že když vidím na řece Doubravce vydru, nemám foťák a to zvíře se mi jen mihne. Tak až dnes jsem si mohl vyfotit nebožku....

A jsme u toho. Kdo je vlastně ten škůdce? Nějak si neumím představit, že by ona vydra v sebevražedném úmyslu vylezla na smrk a ukončila svůj život pádem na zem a rozbitím hlavy. A jak jinak k tomu úrazu mohla přijít? Napadá mě zase jenom člověk. 
Kdyby byl nalezen mrtvý náš drahý pan prezident, byl by okruh podezřelých obrovský. Asi tak  5 milionů lidí, z toho velmi vážne podezřelých by bylo pár set tisíc "pražských kavárníků". 
U vydry je ovšem počet možných pachatelů výrazně menší. Vždyť je to škůdce... A pár desítek metrů od místa nálezu  je pstruhový revír a rybník s mladou rybou. Kdo ví. Třeba opravdu spáchala sebevraždu... Ať je pravda jaká chce, nebožka ještě po smrti prospěje vědě. Za chvíli si ji u mě vyzvedne pán ze Stanice Pavlov o. p. s. a nebožka bude zkoumána a pitvána. Prý půjde hlavně o genetiku.