Čekání na Godota...

Vzhledem k tomu, že jsem se nedávno stal rentierém (bohužel, jako každý rok jen tak asi na měsíc), mám teď čas lelkovat s foťákem.
Roční doba sice není nejpříhodnější, poněkud se ochladilo, ale i tak jsem se dnes rozhodl, že si ještě před Vánoci vyjedu aslespoň jednou pod stan. I zabalil jsem jsem stan, foťák a nějaké ty svršky, naložil vše do Subaru a vyjel jsem stanovat. Jsem zatím rentiér začátečník a nemohu si dovolit moc. Pro začátek jsem zvolil tedy poněkud bližší destinaci, ne tak časově a finančně  náročnou. Družstevní jeteliště za Novou Vsí. Ale nevadí, naše drahá Českomoravská mrchovina je přece hezká. :-)
Na kraji remízku jsem postavil stan, samozřejmě oknem na jihovýchod, abych užíval i trochu sluníčka.

Musím připodotknout, že jsem nejel stanovat jen tak - domluvil jsem si návštěvu... Sice ne dámskou, ale o to měla býti příjemnější. :-) A začalo ono čekání na Godota. První čvrthodinka utekla rychle. Další hodina se už vlekla. Velmi pomalu se vlekla. Jednu chvíli jsem až litoval, že jsem návštěvě zbytečně připravoval hostinu. Byla to sice krmě prostá, ale přesto jsem doufal, že návštěva bude mít radost. Ale to víte, bez kuchyně se jídlo připravuje fakt blbě.
Tak jsem tam seděl, klimbal a čekal a pomalu pochyboval, jestli ona náštěva vůbec dorazí. A najednou jsem se po skoro hodině a půl při pohledu z okna zaradoval. Vidím, že k mému dočasnému obydlí míří konečně pozvaná návštěva a po krátkých rozpacích se zastavuje u připravené krmě. Je to radost!

Návštěva se dobře nabaštila, rozloučila se a zase mizela.A příště, příště asi zkusím pozvat  místo káněte vrány. Hlavně, aby mě nenechaly zase nějak dlouho čekat! :-)