úterý 12. září 2017

Soukromý pomník Klementa Gottwalda?

Při dnešním sekání v jedné chotěbořské místní části jsem utrpěl nemalé leknutí. Koutkem oka jsem na jedné zahradě zahlédl sedící postavu s dýmkou, která byla nápadně poodobná našemu prvnímu soudruhovi dělnickému prezidentovi, Klementu Gottwaldovi.
Už prostě vidím ty soudruhy bolševiky všude. Od té doby, co visí v okolí na několika místech, tedy ne přímo oni, ale fotografie jejich soudruhů kandidátů, očekávám od této strany a jeich příznivců cokoli...
Ale tady jsem střelil vedle. Byť výraz tváře a dýmka napovídaly, že by to mohl být soudruh Gottwald, pravda byla daleko prostší. Jednalo se o obyčejnou prasárnu vesnickou. Ona postava s lulkou byl umělohmotný vodník. Ano, jeden z těch mnoha stejných hnusných umělohmotných vodníků, kteří zamořili českou zemi skoro stejně intenzivně, jako Babišova řepka.




Nic proti vodníkům. Třeba takový vodník Česílko, jak zajisté většina z nás pamatuje, byl tvor dobrosrdečný a rozhodně ne tak zákeřný, jako byl Klement Gotwald. I zdraví měl lepší, neboť netrpěl žádnými nemocemi, neřku-li pak dokonce takovou ošklivostí, jako byla syfilida našeho prvního dělnického prezidenta. Ale je těch vodníků prostě v Česku moc. A tady, jak jsem si při bližším pohledu všiml, nešlo jen o toho vodníka.
Zaujali mě i další figury. Ze semenáčů zeravu, které budou jednou tvořit asi mohutný živý plot, vykukují i nějaké surikaty. Ruku do ohně za to ale nedám. Vypadají ta zvířátka totiž poněkud jako absolventi Zvláštní školy internátní...



O kousek dál se po javoru vzhůru do koruny plazí hlemýžď. Evidentně nějaký přerostlý mutant. Možná to bude tou polyuretanovou pěnou, od které má zapatlané břicho.
No, nemáme všichni stejný vkus. Naštěstí. Nezbývá než doufat, že aspoň majitelé zahrádky jsou se svou malou prasárnou spokojeni. :-)


Žádné komentáře: