Ale dneska jsem měl náladu držet i onu neděli. A pustil jsem si k tomu televizi. Ta Toulavá kamera vůbec není špatný pořad. Jeden z nemnoha, který v té bedně sleduji, když je čas. Pak jsem ovšem udělal osudovou chybu: přepnul jsem. A ocitl jsem se zrovna v řeči našeho slavného pana prezidenta. A chyba druhá: nevypnul jsem to. Nezklamal. Vedl moudré řeči. Zase ten padouch Kalousek, zase ten neschopný Sobotka a zase úžasný ON, který zvedl ČSSD z popela a dovedl ji do Strakovky. Přitížilo se mi. Zase se mi jako bumerang vrátilo špatné rozhodnutí. Chtěl jsem, v rámci doby postní být na sebe tvrdý a odříci si politiku. Nakonec to odnesla čokoláda. To byla chyba.
Jsem sice od svého lékaře solidně kompenzován, ale mé deprese se občas prohloubí. Zemanova řeč, to bývá jeden z důvodů. Co s tím?
Jediné možné bylo vzít stan a utéct do přírody. Ne tedy na dlouho, je tam zima. Ale pár hodin taky udělá dobře. A tak jsem po venčení psů dostal od manželky svolení, vyvenčit ještě sebe. Směr byl jasný: krmítko u rybníka Stavenov.
Přiznám se, že jsem blbé pindy toho muže v televizi zdařile vykompenzoval. Ono sledovat hemžení drobného ptactva na krmítku je pro zachování zbytků duševního zdraví daleko prospěšnější, než sledovat hemžení lidí v nákupním centru. A tak je tady několik obrázků z mé terapie...
Žádné komentáře:
Okomentovat