ANO! Vládnou nám kašpaři.

 Z dnešního mého pohledu exceluje kašpar Babiš a zdatně mu  sekunduje kašpar Vojtěch. A proč kašpaři? No přece, protože roušky:

19.8. 

Ochrana úst bude podle ministra povinná ve všech prodejnách, obchodních centrech, ale i na poštách či na úřadech. „Povinné to bude i v kadeřnictvích a dalších podobných službách,“ uvedl Vojtěch.

Roušky budou muset lidé mít i ve stravovacích zařízeních. Tam si je ale budou moci sundat při konzumaci jídla nebo pití. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové by měl zaměstnanec stravovacího zařízení vyzvat člověka bez roušky při příchodu do podniku k jejímu nasazení. Pokud to však neudělá, nese za to odpovědnost jak restaurace, tak i host bez roušky. Kontrolovat to pak budou hygienické stanice.

Opatření se bude vztahovat i na všechny vnitřní akce, kde se potkává hodně lidí na jednom místě. Roušky budou povinné také ve všech zdravotnických zařízeních.

Na roušky se musí připravit od září i žáci a studenti. Ochranu dýchacích cest budou muset nosit v okamžiku, kdy se budou ve škole pohybovat mimo třídu.

20.8.  ráno

A Babiš zjistil, jak je lid obecný nadšen. A titulek na Novinkách?

Jsem v šoku, co z ministerstva vypadlo, říká Babiš. Chaos s rouškami projedná s Vojtěchem

Přitom se od ministra Vojtěcha dozvíme, že na pondělním jednání Rady vlády pro zdravotní rizika byla na navrhovaných opatřeních, tedy i na znovuzavedení nošení roušek na některých místech, shoda. Jednání rady se přitom jako její předseda účastnil i premiér Andrej Babiš, který později označil opatření jako chaotická.  

 No, jak se nám to tedy nakonec vyvrbilo? Novinky cz uvádějí že:

Roušky budou od 1. září povinné:

• v městské i meziměstské dopravě
• na úřadech a na poštách
• ve zdravotnických zařízeních
• ve volebních místnostech
• na vnitřních akcích s více než 100 účastníky (divadla, kina, koncertní sály atd. 

Prostě komedianti. Šmíra. A ministr Vojtěch ze sebe nechá dělat před celým národem vola. Nebo se snad jen chová přirozeně? Nevím. Ale důvěru v tenhle spolek prostě nemám. 

A nejvíc mě hněte, ba možná přímo sere, že jsem si k příležitosti znovuzavedení roušek pořídil krásný nový model! :-)

 

Když jsem šel dneska přes chotěbořské náměstí ...

... pro noviny, nějak se mi neudělalo dobře. Bývaly doby, kdy se žádaly v nádobách časně z jara výsadby například macešek a později, po zmrzlých, z letniček. Racionalizace a úspory ovšem dnes velí jinak. A jak to dopadá? Krása střídá nádheru.

A pokud se turista či místní občan zastaví u mariánského sloupu na náměstí, zůstane stát v němém úžasu. Vypadá to, že červené růže jsou zde vysazeny pouze jako výsadba dočasná. Cílovým stavem, ke kterému výsadba neomylně směřuje je pcháčový záhon. Pravda, pcháče jsou sice v dospělosti malinko vyšší než růže, ale také hezky kvetou. Byť mají květy drobnější než růže a světle fialová není tak výrazná, jako červená. Ale za to jsou odolnější a bohatě plodí. A semena mají krásné bílé chmíří. To růžičky nemají.

A nyní váně: růže jsou nezdravé, téměř bez listu. Černě a listové skrnitosti udělaly své. trochu se bojím, jak to bude vypadat do budoucna. Do nových kruhových záhonů na náměstí mají být vysazeny právě růže. A jestli bude údržba stejná, bude z kruhových záhonů velké kulové. Kde je chyba? Městský úřad má kvalifikovanou zahradnici a údržbu má zajišťovat městská firma.  Tak sakra aspoň to náměstí.... :-(

Sekání v Chotěboři...

... je velkým problémem. Nebylo by lepší pořídit pár set metrů elektrického ohradníku a stádo ovcí?

Dneska cestou z Diskontu jsem si nemohl nepovšimnout, že se konečně začalo sekat na starém hřbitově.Nevím, zda to bylo dnes, ale jedno je jisté. Sekáči zbaběle prchli a prasečina po nich zůstává nejméně přes víkend. Výsledek je opravdu roztomilý: hromádky nasekané trávy v trávníku, tráva na chodníku. Určitě bych slyšel obligátní odpověď, že  prší. Proč ale neposečou jeden souvislý kus? Třeba spodek parku s pomníkem? Proč musí být doslova rozprasen celý park?

Další překvapení bylo k vidění mezi starými činžáky v Dukelské. Tam se podobná věc už odehrála před  pár dny, možná i týdnem. Tam už leží chuchvalce zahnívající trávy. někdo se vzepjal k "výkonu" s křovinořezem, ale sekačky už nedorazily.
Je to flegmatismus nebo lemplovství vedení firmy? Nebo jen prostá neschopnost zorganizovat práce, aby na sebe navazovaly? Kdo tuhle prasečinu kontroluje ze slovutného městského úřadu? Nebo i tam už zavládla rezignace? Nevím. Počasí sice není optimální, ale to není omluva. Ono není totiž optimální nikdy.

Ekologie? Možná. Spíše ale ...

... prasárna na chotěbořský způsob. Tak bych dovolil stručně klasifikovat počínání TELESu na Koubku. Logiku v tom sekání nehledejme. Jak říkala nebožka bába: "Kde nic není, ani smrt nebere". Případně ještě: "Vem na dlani chlup..."
Logika se vytrácí. Po posekání zůstaly dva pásy a několik ostrůvků čurbesu. V ostrůvcích  dominuje vikev ptačí, je tam i pcháč a merlík. Proč ony ostrůvky zůstaly? Asi někdo z dělníků či městských úředníků miluje Onřeje Hejmu a jeho písničku Modrá je dobrá. To by možná vzhledem k modré barvě vikve ptačí dávalo logiku! :-D

Ovšem pohled je to neutěšený.

Modrá je dobrá...

 Pcháče zasluhují ochranu, aby se mohly lépe vysemenit...

Tohle je horší než seč na jezedácký způsob. Krtci mají otlučené hlavičky, řada jich určitě nepřežila! :-D :-D  :-D

Dělání, dělání, všechny smutky zahání, ...

... dělání, dělání je lék. To se zpívá ve známé písničce Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Prý to i platí. Ale v Chotěboři evidentně firma TELES smutky zahánět nepotřebuje. :-) Pro Chotěboř spíše platí : Sekání, sekání, jenom hrůzu nahání!
Ukliďte si instalace, nebo vám je odvezeme na skládku. Bude se sekat! Instalace si obyvatelé uklidili. Na sekání se zatím čeká. TELES zatím posekal prostranství pro cirkus. Nebude tam zasedání městké rady? A budou stavět šapitó? A co na to jan Tleskač?

Svojsíkovou ulicí  a tímhle prostranstvím se potenciál sekáčů zřejmě na čas vyčerpal. Ještě zakroužili malinko na Koubku a utrum! Dnes se nesekalo vůbec...

A místní mohou uzavírat sázky: kolikrát ještě odkvete pupalka, než se poseče?

 Když jsme kdysi sekávali celý Koubek, bývala to většinou otázka jednoho dne, i s oním prostranstvím pro cirkusy. Měli jsme zajištěno Tatru s řidičem od firmy M.A.D. a každou hodinu prázdný velký kontejner. Bývalo jich většinou 7. O takových přípravách, jaké se konají dnes, by asi moje nebožka bába pravila svou jadrnou čestinou: "Chystají se k tomu sekání  jak lačnej k sraní! " A měla by asi celkem pravdu...
Ovšem někde, kde se k sekání slovutná firma dostane, to končí zajímavě. Nyní v tom vyniká prostor po bývalém byťáku. Posekaný pás na kraji s vyhrabanými cca 10 cm hlubokými kolejemi. Pak asi zbaběle prchli, nebo je snad zbytek " květnatá louka" ? :-D Ani kdyby tam městská firma vypustila kravky na pastvu, nebyl by výsledek tak hrozný!

A protože  jsem si byl koupit po práci kousek něčeho k svačině v Diskontu, opravdu jsem si nemohl nepovšimnout, jak se plácek s jinanem mění pomalu v ruderální porost s kopřivami a pcháčem osetem.

A asi proto, že i v zahradní architektuře se mluví o jakémsi rytmu a opakování prvků, opakuje se nám motiv pcháče i na starém hřbitově u kaple. Vždyť to tak hezky kvete! :-D :-D :-D

A třešnička na dortu: pomník padlých. Metrové šťovíky ho opravdu zdobí! :-D

Jedna otázka na závěr: je to ekologie, nebo lemplovství?

Noli turbare circulos meos...,

... čili „Žádám tě, neruš mi mé kruhy“, řekl prý starý Archimédés římskému vojákovi a ten se naštval a probodl ho.
Za pár let se ale možná povedou spory o tom, kdo je vlastně autorem téhle věty. Alespoň v Chotěboři možná bude připisována  současnému městskému architektovi a jeho kolegyni z úřadu, která má bdít nad městkou zelení. Vše tomu nasvědčuje. Chotěbořské náměstí bude totiž kruhů plné. Samé velké kulové. Totiž kulaté... Kruhy mám v Chotěboři vznikají v dlážděných plochách proti papírnictví. Tam se jim nikterak nevysmívám a mám za to, že to byl od pana architekta dobrý nápad. Připadá mi, že to bude funkčnější úprava, než dosavadní tvary záhonů.

Ovšem kruhy se nám opakují i v trávnících. A přiznám se, že tam už vůbec nejsem příznivcem tohoto tvaru. Připadá mi jako zbytečně komplikující exhibice autorky. Současná městská firma má problém sekat a očistit i nepoměrně jednoduší trávníky. . Ale uvidíme. Třeba to dopadne s údržbou dobře, pokud ji zadají nějaké normální firmě, která umí dělat. To bude totiž pro výsledek , domnívám se, klíčové.

Nikde nevidím, jak budou řešena "pacholata" na vázání lodí u kašny? Zůstanou a nebo se to odvětrání posune o kus dál do květinového záhonu, kde by nevadilo?

S potěšením jsem si všimnul, že dochází k úpravě  poloměrů v zaústění chodníků. Mohlo by to omezit vyšlapávání. Ovšem jsem napnut jak šle, zda kandelábry veřejného osvětlení zůstanou na místě. Pak by kopírování zatáčky chvátajícín chodcem bylo spolehlivou poukázkou na bouli velikosti druhé hlavy.  Je ale zajímavé, že se podobná pastička nekoná směrem k Panskému domu, kam čelní duchové města  vždy s dlouhou slinou chvátají na oběd. A to zrovna jim by takové setkání s kandelábrem mohlo prospět. Třeba by se jim konečně rozsvítilo... :-D :-D :-D

Café Kohout...

... je jeden z mála počinů, které lze v poslední době v Chotěboři pochválit. Když jsem si přečetl, že se dnes otevírá, bylo mi docela líto, že nemám zrovna čas se zajít podívat. Ale jaro je pro zahradníky vždycky problém a času máme málo.
Café Kohout vzniklo v nejzajímavějším domě na chotěbořském náměstí. Můj tatínek ho znával jako Míškovo knihkupectví. Co tam bylo za socialismu si ani vlastně nepamatuji, ale za ranného kapitalismu tam měl krámek se zeleninou pan Heřmanský.Je to poslední zajímavý dům, který v centru Chotěboře zůstal. Druhý, o něco skromnější, ten nevydržel stavbu nynější Komerční banky a domu, ve kterém je nyní pošta. Byť byl památkově chráněn, jednoho dne prý zapřáhli štít domu za nákladní Tatru a strhli ho. Ona se ta památková ochrana zase tak moc nebrala...
Jednalo se o dům č.p.57. Byl to pozdně barokní přízemní nárožní dům s plasticky členěným trojosým průčelím završeným mohutným volutovým štítem s reliéfní štukovou výzdobu a letopočtem 1819 byl na přelomu 80. a 90. let minulého století bez souhlasu orgánů státní památkové péče zbořen. Kdyby minulé poměry ještě nějaký čas pokračovaly, dopadlo by náměstí asi podobně, jako třeba ve Žďáru nad Sázavou. Ale i tak bylo chotěbořské náměstí notně zprasené. Dům to byl hezký a byla ho škoda. Jeho zboření prospělo rozpínavosti městského úřadu, nyní tam má  parkoviště... :-(

A zbyl jen ten Míškův dům. Dnes Café Kohout.

Alespoň krátce jsem se tam dnes cestou z nákupu zastavil, abych si cvakl několik fotek.  Zahlédl jsem tam spoustu slušných lidí. Doufám tedy, že se tenhle podnik v Chotěboři ujme a lidé si ho zvyknou pravidelně navštěvovat. Být Chotěbořákem, asi by mě takové zařízení úspěšně rekvalifikovalo na kavárenského povaleče. Už se těším, až tam s manželkou zajdeme na kafíčko. :-)