.... moc nejsou. Ale atrakce tu přibývat začínají. Třeba v té Bahenní ulici. Kdysi to bylo vyprojektováno firmou Design jako dětské hřiště, ale údržbou města to zpustlo na zelenou pláň se dvěma sloupy na síť. Asi nebyl úplně zájem o to, aby tam děti dělaly kravál. Když si tam jeden chotěbořský zastupitel postavil dům, tlačil prý ze své pozice na radnici tak dlouho, že se mlatové hřiště na čutání s mičudou muselo zatravnit. Prý by se mu prášilo na novou fasádu, říkalo se. Co je na tom pravdy nevím, Ale dostali jsme tenkrát befel založit trávník.
Když se po létech na radnici rozhodlo o umístění dětských atrakcí pro předškoláky, vznikl "někde" nový tlak na výsadbu vysokých zeravů, aby se odclonily pohledy a hluk od té malé zvěře... :-) Tenkrát jsme je s kolegou vysadili. Ještě první rok jsme je zalévali, pak jsme ovšem dostali padáka a milé zeravy byly díky "skvělé péči" a vysazení na úpalu, bez zálivky odsouzeny ke chcípnutí.
Ale dnes je vše jinak. Pár metrů od dětských atrakcí je krásná nová výsadba sloupovitých tisů. Divit jsme se k kolegou ještě nepřestali. Asi to nikomu nepřipadá divné, sázet velmi jedovatý tis s poměrně atraktivními plody u dětských atrakcí pro předškoláky.
No, mě to divné připadá. Už na střední škole, ba dokonce ještě na učilišti, jsme vždy byli našimi kantory upozorňováni na to, že jedovaté dřeviny nejsou v takovém případě vhodné. Viz například text v učebnbici sadovnictví pro střední školy, který se sice týká primárně zahrad u mateřských škol, ale v tomhle případě platí určitě stejně:
(Ing.Václav Hurych, CSc a kolektiv, Sadovnictví1, SZN Praha 1984)
O otravě tisem cituji:
Je překvapivé, že v době supermarketů a hypermarketů se stále
můžeme setkat s tím, že si lidé místo čaje uvaří odvar z rostliny, o
které nic nevědí. Rostlina jim roste na zahradě a oni se domnívají, že
jim pomůže… třeba na žaludek?! Mějte se na pozoru a odvar si dělejte
jenom z rostlin, které bezpečně znáte. Jinak by totiž mohl být váš
poslední…
Nedávno jsme s kolegyní absolvovaly seminář v Ústí nad Labem EMERGENCY
2014. K poslechu byla řada zajímavých a poučných přednášek. Nás ovšem
nejvíce zaujala
přednáška MUDr. Miroslavy Korfové z ARO
Masarykovy nemocnice v Ústí n. L. na téma intoxikace tisem červeným.
Přesto, že se zdá, že v dnešní době je
otrava tisem téměř výjimečná, je zapotřebí mít se na pozoru. Tato
rostlina se vyskytuje téměř všude okolo nás. Na zahradách a veřejných
prostranstvích, dokonce je možné setkat se s ním na zahradách mateřských
školek. Jde o velmi jedovatou rostlinu, která upoutá pozornost hlavně
na podzim svým zvláštním rumělkovým plodem. Plodem tisu je tisinka,
obsahující semena obklopená míškem (dužnatý útvar nazývaný míšek). Celá
rostlina je prudce jedovatá. Pouze tento dužnatý míšek není jedovatý.
Plod tisu má nasládlou chuť, a především kvůli svému nápadnému
rumělkovému zbarvení je nebezpečný hlavně pro děti. Děti ho vzhledem k
jeho barvě považují za jedlý a s ním pozřou i prudce jedovaté semeno.
Rovněž se lze otrávit odvarem z jehličí nebo semen. Za smrtelnou dávku
je považován odvar z 50 g jehličí.
Jedovatost tisu červeného znali předkové už ve starověku. Tis patřil k
rostlinám kouzelným a magickým. Využíval se k výrobě kouzelnických hůlek
za účelem hledání pokladů a jako ochrana před čarodějnicemi. Vzhledem
ke svému pružnému dřevu byl využíván na výrobu luků. Jeho jedovatý
extrakt se používal k otrávení hrotů šípů nebo bodných zbraní.
Účinným jedem tisu je alkaloid taxin,
který je nebezpečný tím, že se rychle vstřebává v trávicím traktu a tím
urychluje intoxikaci. Dále jsou přítomny i další alkaloidy, jako je
milosin a efedrin. Při požití semen nebo jehličí je potřeba ihned
přivolat lékařskou pomoc. Prognóza otrav je většinou nepříznivá. Na
intoxikaci tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum.
Ačkoli smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav končí
smrtí, a to z důvodu, že se postiženému nedostane pomoci včas nebo není
známa příčina zdravotních komplikací. Pro lepší prognózu a také
diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část
rostliny pacient požil. Velmi důležitá je tedy důkladná anamnéza nebo
výpověď přítomného svědka. Příznaky otravy u člověka se dostavují
přibližně do 30– 90 minut po požití. Dochází ke křečím svalstva,
zblednutí kůže, pulz je slabý, zornice nereagují na osvit. Nastávají
poruchy vidění, nevolnost a poruchy kardiovaskulárního systému (bušení
srdce, široké QRS, komorová tachykardie). Asi tak do dvou hodin po
požití nastává smrt v důsledku zástavy srdeční a obrny.
První pomoc při intoxikaci tisem červeným
je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby. Dále v
následné péči můžeme využít možnosti dialýzy. V nemocničním zařízení
následují laváž žaludku, podání aktivního uhlí, infuzní terapie
furosemidu,
Calcium glukonikum, noradrenalinu, atropinu. K vyšetřením patří toxikologické vyšetření, ECHO, EF (ejekční frakce) a EKG.
O tom, že tis červený není jenom smrtelný
strašák, svědčí ještě zajímavost, že je v medicíně využíván k výrobě
tzv. taxolu, který je podáván pacientkám při léčbě rakoviny vaječníků,
prsu či plic.
SOUHRN Tis červený je krásný keř, na kterém dozrávají lákavé červené
bobule. Tato dekorativní dřevina je však prudce jedovatá. Alkaloid taxin
se trávicím traktem rychle vstřebává a příznaky otravy se objevují již
po 20–30 minutách. Účinná protilátka proti jedu neexistuje. Klíčová
slova: tis červený, otrava, alkaloid taxin, míšek
O autorovi| Martina Kratochvílová, Klára Borková, ARO Nemocnice Most (kborkovax@seznam.cz)
Ale v Chotěboři na předběžné opatrnosti u dětských atrakcí pro malé děti asi nezáleží. Ostatně, rodičové si ty malé hajzlíky mají hlídat, aby se na ničem nepásli.... A když se dítě náhodou otráví, vlastně o tolik nejde. Udělá se nové. Prý je to činnost příjemná. A kdo by nevěděl, jak nejlépe na to, návod najde třeba zde:
