Práce kvapná...

... hovno platná. Tohle úsloví mé nebožky báby mě napadlo dnes na chotěbořském náměstí. V pátek se předávalo, dnes je opět staveništěm.
Hned jsem ale tuhle asociaci zavrhnul. Ona to vlastně práce kvapná ani nebyla. Rekonstrukce se vlekla zatraceně dlouhou dobu a kdyby se tímhle tempem kdysi stavěl Karlštejn, byla by to nyní právě novostavba po kolaudaci.
Jsem ale rád, že na náměstí zůstaly i některé konstanty, které se ani rekonstrukcí nemění. :-)

I po termínu předání byla dnes na náměstí spousta stavebního hemžení a různých hromádek...

Další místa na rozebrání ještě čekají...

A tady najednou znovu vznikla díra, do které by se i starosta vešel. Že by se tu něco nenapojilo, nebo ucpalo?

Zatím mi ale stále není jasné, proč se k Bene vylosovala čekárna s bočnicí...

 Některé prvky mobiliáře  nepřežili stavební ruch...

 A na závěr třešínka na dortu! Teprve dneškem získala kašna  "důstojnou moderní protiváhu" ! :D

A proč to? Asi aby  TELES neurazil při zimní údržbě pluhem ty dva obskurní nerezové výčnělky. Prý snad nějaké odvětrání. Opravdu hlavou vymyšlené. Jen ta hlava asi byla dutá... To něšlo vyústění odvětrávání posunout dál a zaústit ho např. do trávníku či záhonu?

Chotěbořská kašna...

... se už pilně testuje. Protože dnes chumelí, vynechal jsem zahrad_ničení a vyjel jsem zařizovat do naší vesničky střediskové. Pozítří prý má být náměstí hotové, tak jsem byl i zvědav na postup prací.
  Z kašny mám dobrý dojem. Náměstí to prospělo a naše vesnička středisková se vzhledem zase blíží městu. Tak, jak byla kašna dříve, vypadala spíše jako nepovedená požární nádrž.

Je to hezké, povedlo se. A těch čůráčků, co tam tryská! Asi bych jim měl spíše říkat trysky, ale trysky to úplně nejsou. Nevím. Třeba mě někdo poučí, jak se to jmenuje správně. V souvislosti s kašnou mě napadají dvě věci.:
Město by zde mohlo zavést prodej vánočních kaprů. Voda bude dokonale okysličená a byla by jistota, že ryby neleknou. :-)
A věc druhá. Co ony vývěry, trysky či čůráčky v kašně pojmenovat? Na věčnou paměť po zasloužilých bývalých košelech, kteří tak moudře rozhodli. Jméno toho největšího výtrysku se samo nabízí, dále by se asi muselo losovat podle zásluh.  Byla by to  milá památka... :-)

Kolem kašny se dnes sešlo celé kosilium, obdivovalo se, natáčelo se video  a tak podobně. Pak proběhla instruktáž pracovníků TELESu, aby o novou atrakci řádně pečovali.

Jen jedna drobná nejasnost ve mě hlodá, ale určitě má racionální vysvětlení. Jsou to ony dva výčnělky poblíž kašny. Na uvázání psů je to nízné. Připomíná mi to pacholata na uvazování lodí na nábřeží, ale zase je to zbytečně daleko od vody. Bude se ale asi o to krásně brkat, případně při zimní údržbě to malinko zarazí multikáru v rozletu. :-)

Sice jsou ještě všude hromady čurbesu, ale firma balí.

Dnes, vzhledem k opravdu nevlídnému až ohavnému počasí, zaměstnanci dodavatelské firmy hlavně testovali funkčnost těch několika nový autobusových zastávek. Ono to bylo asi opravdu jediné, co dnes šlo dělat...

Černá kočka přes cestu....

... přeběhnuvší, prý průser značí. Zhusta to však bývá největší malér právě pro onu kočku či kocoura.  Náš malý kocourek, kterému říkáme Přísavka, zase někde rajzoval. Mourinka, Syčák i Marbulínek byli ráno doma. Ale tenhle malý mizera ne. A když jsem šel ráno na zahradu, viděl jsem kousek od nás sedět na kraji silnice povědomé zvíře. Ano, byl to přísavka. Celý krvavý, ale živý. Krvavý flek na silnici byl ještě čerstvý.

V ordinaci dr.Myšky naštěstí už od rána fungovala jeho kolegyně, MVDr.Veronika Mráčková. Mladá a velmi sympatická slečna doktorka, která MVDr. Myšku skvěle doplňuje. Tak jsem našeho kocourka svěřil do její péče.
Přísavka je kocourek darebák a tulák. Adoptoval nás před asi dvěma měsíci, když s námi chtěl jet autem do školek pro zboží. 14 dní u nás vydržel, pak zmizel. Za dalších 14 dní nám ho přčinesla chalupářka, že prý u nich týden bydlel. I z místní hospody jsem si ho šel vyzvednout, když v místním výčepu dopil smetanu do kafe. jednu noc přespal i u slečny bytovce, ale byl problém s jejími kocoury.
A dneska tedy dorajzoval. Skoro definitivně. Zatím dostal šanci, ale prognóza je nejistá. Jeho lebka dopadla si tak, jako skořápka vajíčka, když si ho jdu klepnout na pánev. Je na kusy. :-(
Vůle po životu je ale, zdá se, silná. Zatím má předepsán klid na lůžku a půl roku bez vycházek. Tak doufám... Už jsem si na toho malého černého hajzlíka moc zvykl. :-(

Držte mu palce, darebákovi! :-)

Dětská hřiště v Chotěboři....

.... moc nejsou. Ale atrakce tu přibývat začínají. Třeba v té Bahenní ulici. Kdysi to bylo vyprojektováno firmou Design jako dětské hřiště, ale údržbou města to zpustlo na zelenou pláň se dvěma sloupy na síť. Asi nebyl úplně zájem o to, aby tam děti dělaly kravál. Když si tam jeden chotěbořský zastupitel postavil dům, tlačil  prý ze své pozice na radnici tak dlouho, že se mlatové hřiště na čutání s mičudou muselo zatravnit. Prý by se mu prášilo na novou fasádu, říkalo se. Co je na tom pravdy nevím, Ale dostali jsme tenkrát befel založit trávník.
Když se po létech na radnici rozhodlo o umístění dětských atrakcí pro předškoláky, vznikl "někde" nový tlak na výsadbu vysokých zeravů, aby se odclonily pohledy a hluk od té malé zvěře... :-) Tenkrát jsme je s kolegou vysadili. Ještě první rok jsme je zalévali, pak jsme ovšem dostali padáka a milé zeravy  byly díky  "skvělé péči" a vysazení na úpalu, bez zálivky odsouzeny ke chcípnutí.
Ale dnes je vše jinak.  Pár metrů od dětských atrakcí je krásná nová výsadba sloupovitých tisů. Divit jsme se k kolegou  ještě nepřestali.  Asi to nikomu nepřipadá divné, sázet velmi jedovatý tis s poměrně atraktivními plody u dětských atrakcí pro předškoláky.

No, mě to divné připadá.  Už na střední škole, ba dokonce ještě na učilišti, jsme vždy byli našimi kantory upozorňováni na to, že jedovaté dřeviny nejsou v takovém případě vhodné. Viz například text v učebnbici sadovnictví pro střední školy, který se sice týká primárně zahrad u mateřských škol, ale v tomhle případě platí určitě stejně:

(Ing.Václav Hurych, CSc a kolektiv,  Sadovnictví1, SZN Praha 1984)

O otravě tisem cituji:

Tis červený aneb Kolik semínek zabije člověka?

Od

Bohumil Pražský

-

14. 5. 2014

Je překvapivé, že v době supermarketů a hypermarketů se stále můžeme setkat s tím, že si lidé místo čaje uvaří odvar z rostliny, o které nic nevědí. Rostlina jim roste na zahradě a oni se domnívají, že jim pomůže… třeba na žaludek?! Mějte se na pozoru a odvar si dělejte jenom z rostlin, které bezpečně znáte. Jinak by totiž mohl být váš poslední…

Nedávno jsme s kolegyní absolvovaly seminář v Ústí nad Labem EMERGENCY 2014. K poslechu byla řada zajímavých a poučných přednášek. Nás ovšem nejvíce zaujala
přednáška MUDr. Miroslavy Korfové z ARO Masarykovy nemocnice v Ústí n. L. na téma intoxikace tisem červeným.
Přesto, že se zdá, že v dnešní době je otrava tisem téměř výjimečná, je zapotřebí mít se na pozoru. Tato rostlina se vyskytuje téměř všude okolo nás. Na zahradách a veřejných prostranstvích, dokonce je možné setkat se s ním na zahradách mateřských školek. Jde o velmi jedovatou rostlinu, která upoutá pozornost hlavně na podzim svým zvláštním rumělkovým plodem. Plodem tisu je tisinka, obsahující semena obklopená míškem (dužnatý útvar nazývaný míšek). Celá rostlina je prudce jedovatá. Pouze tento dužnatý míšek není jedovatý. Plod tisu má nasládlou chuť, a především kvůli svému nápadnému rumělkovému zbarvení je nebezpečný hlavně pro děti. Děti ho vzhledem k jeho barvě považují za jedlý a s ním pozřou i prudce jedovaté semeno. Rovněž se lze otrávit odvarem z jehličí nebo semen. Za smrtelnou dávku je považován odvar z 50 g jehličí.
Jedovatost tisu červeného znali předkové už ve starověku. Tis patřil k rostlinám kouzelným a magickým. Využíval se k výrobě kouzelnických hůlek za účelem hledání pokladů a jako ochrana před čarodějnicemi. Vzhledem ke svému pružnému dřevu byl využíván na výrobu luků. Jeho jedovatý extrakt se používal k otrávení hrotů šípů nebo bodných zbraní.
Účinným jedem tisu je alkaloid taxin, který je nebezpečný tím, že se rychle vstřebává v trávicím traktu a tím urychluje intoxikaci. Dále jsou přítomny i další alkaloidy, jako je milosin a efedrin. Při požití semen nebo jehličí je potřeba ihned přivolat lékařskou pomoc. Prognóza otrav je většinou nepříznivá. Na intoxikaci tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum. Ačkoli smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav končí smrtí, a to z důvodu, že se postiženému nedostane pomoci včas nebo není známa příčina zdravotních komplikací. Pro lepší prognózu a také diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část rostliny pacient požil. Velmi důležitá je tedy důkladná anamnéza nebo výpověď přítomného svědka. Příznaky otravy u člověka se dostavují přibližně do 30– 90 minut po požití. Dochází ke křečím svalstva, zblednutí kůže, pulz je slabý, zornice nereagují na osvit. Nastávají poruchy vidění, nevolnost a poruchy kardiovaskulárního systému (bušení srdce, široké QRS, komorová tachykardie). Asi tak do dvou hodin po požití nastává smrt v důsledku zástavy srdeční a obrny.

První pomoc při intoxikaci tisem červeným je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby. Dále v následné péči můžeme využít možnosti dialýzy. V nemocničním zařízení následují laváž žaludku, podání aktivního uhlí, infuzní terapie furosemidu, Calcium glukonikum, noradrenalinu, atropinu. K vyšetřením patří toxikologické vyšetření, ECHO, EF (ejekční frakce) a EKG.
O tom, že tis červený není jenom smrtelný strašák, svědčí ještě zajímavost, že je v medicíně využíván k výrobě tzv. taxolu, který je podáván pacientkám při léčbě rakoviny vaječníků, prsu či plic.
SOUHRN Tis červený je krásný keř, na kterém dozrávají lákavé červené bobule. Tato dekorativní dřevina je však prudce jedovatá. Alkaloid taxin se trávicím traktem rychle vstřebává a příznaky otravy se objevují již po 20–30 minutách. Účinná protilátka proti jedu neexistuje. Klíčová slova: tis červený, otrava, alkaloid taxin, míšek
O autorovi| Martina Kratochvílová, Klára Borková, ARO Nemocnice Most (kborkovax@seznam.cz)

Ale v Chotěboři na předběžné opatrnosti u dětských atrakcí pro malé děti asi nezáleží. Ostatně, rodičové si ty malé hajzlíky mají hlídat, aby se na ničem nepásli.... A když se dítě náhodou otráví, vlastně o tolik nejde. Udělá se nové. Prý je to činnost příjemná. A kdo by nevěděl, jak nejlépe na to, návod najde třeba zde:

Čertění okolo chotěbořského čerta...

... nebere konce. Tématu se v posledním Chotěbořském ECHU chopil opoziční zastupitel Jindřich Pospíchal ( KSČM). Zasvěceně v krátkém článku nastínil přínos čerta pro cestovmí ruch  a přinesl řadu námětů na "zlepšení" jeho využití.

Chápu docela dobře, že čert je pro komunistu veskrze sympatická figura. Je to v podstatě protiklad Boha a celé té ohavné katolické církve s vyžranými preláty. Když KSČM v celostátním měřítku podpořila  zdanění církevních restitucí, v malých chotěbořských poměrech je dobrý i čert! :-)
Je mi ctí se pyšně zařadit do houfu pseudointeklektuálů, rádoby estétů, a bohémů, kterým se čert nelíbí. Možná i nikým nevolení architekti, jak se také kdysi někde psalo, jsou k čertovi kritičtí. Když jsem ta  slova pana zastupitele četl, malinko na mě dýchlÿ doby minulé. No a nešlo si nevzpomenout na hlášku z filmu tankový prapor:



Snad jen slovo absurdní můžeme zaměnit za pseudointelektuál  či rádoby estét.

Nedomnívám se, že zrovna na tom nehezkém kydanci v místě  bývalé požární nádrže se bude štěpit Chotěboř. Velké části lidí se to líbí, proč jim to tedy nenechat. Zrovna jako své místo ve společnosti mají voliči Zemana a Babiše, může ho mít i čert, když už tam nemůže stát něco hodnotnějšího, třeba V.I.Lenin... :-)

Místní značená stezka není špatný nápad, klidně to může být. Leč troufám si tvrdit, že přínos bude minimální. Socha Ingnáta Herrmanna je proti čertovi hezký paňák vytvořený sochařem.
Další navrhované zastávky asi davy nepřitáhnou. Kaple i kostel jsou nepřístupné a nejsou to nijak zajímavé stavby. Cestou na Doubravku si rozhodně zacházku nezaslouží. A zaplevelit hezké údolí Doubravky opět nějakým "uměním", to je takřka zločin. Ono by to v Chotěboři mohlo dopadnout tak, že by se tam pořídil vodník podobných "uměleckých kvalit" jako čert. A byl by levný. :-)

Osud jedné přírodní rezervace na Železných horách...

... je nedobrý.  Ještě nedávno byla rezervace Maršálka hezkým místem, kam jsem rád nakouknul s fotoaparátem. Podmáčené louky s řadou zajímavých rostlin, hmyzem a pavouky. Více se o ní dočtete například zde.
Ze zajímavostí stojí za vypíchnutí například masožravá rosnatka okrouhlolistá,  tolije bahenní, všivec lesní...

Všechno se zdálo být v pořádku. A mohlo by být i dále, kdyby páni družstevníci, hospodařící na okolních pozemcích hospodařili šetrně. Ale  tady  jsou nad rezervací dvě pole s řepkou. Krásné velké lány, pro družstevníka radost tam jezdit s mašinou. Jedno to "políčko" má odhadem kolem 23 ha, druhé asi 12 ha. Silnice vedoucí mezi nimi pro vodu překážkou není...

Výsledek se dostavil. Před pár dny sprchlo. Voda se širými družstevními lány hezky rozeběhla  a už se z toho pole valila do rezervace. Dnes už jsou silniční příkopy znovu vybagrovány.

V poli zůstávají naplaveniny a erozní rýhy hlouboké místy kolem 20 cm...

No a v rezervaci samotné je řádění vody patrné také. Ovšem to nejhorší vidět není. To je porce živin, která je do rezervace z pole naplavena a může dost výrazně ovlivnit prostředí k růstu rostlin.

Pokud jsou mé informace správné, hospodaří v okolí slavíkovské zemědělské družstvo s velmi "schopným" předsedou, panem Němcem. Televizi se ovšem k věci odmítli vyjádřit.  Je to stále takové socialistické hospodaření bez ohledu na přírodu. Hlavně bez zbytečných komplikací, jako jsou meze či travnaté pásy. Podle mého je jediná možnost, jak věci změnit. Při opakovaných problémech takovému podniku sebrat dotace. Ekonomický tlak by by asi jediný účinný, když je jim jedno, že jim voda odnáší ornici z polí... :-(
Na závěr snad básničku. Třeba by udělala radost panu předsedovi:

Z pradědečků žádný dnes 
nepoznal by naši ves. 
Družstevníci mladí, 
staří společně tu hospodaří. 
Nikdo se už netrmácí, 
stroj udělá těžkou práci. 
Krávy mají po dřině, 
dobře je jim v kravíně

A úplně na závěr: posílám podnět České inspekci životního prostředí aby prošetřila, zda nedošlo ze strany družstva k nějakému pochybení. Už jenom proto, aby se to třeba příští rok neopakovalo znovu!