pondělí 7. října 2019

Dětská hřiště v Chotěboři....

.... moc nejsou. Ale atrakce tu přibývat začínají. Třeba v té Bahenní ulici. Kdysi to bylo vyprojektováno firmou Design jako dětské hřiště, ale údržbou města to zpustlo na zelenou pláň se dvěma sloupy na síť. Asi nebyl úplně zájem o to, aby tam děti dělaly kravál. Když si tam jeden chotěbořský zastupitel postavil dům, tlačil  prý ze své pozice na radnici tak dlouho, že se mlatové hřiště na čutání s mičudou muselo zatravnit. Prý by se mu prášilo na novou fasádu, říkalo se. Co je na tom pravdy nevím, Ale dostali jsme tenkrát befel založit trávník.
Když se po létech na radnici rozhodlo o umístění dětských atrakcí pro předškoláky, vznikl "někde" nový tlak na výsadbu vysokých zeravů, aby se odclonily pohledy a hluk od té malé zvěře... :-) Tenkrát jsme je s kolegou vysadili. Ještě první rok jsme je zalévali, pak jsme ovšem dostali padáka a milé zeravy  byly díky  "skvělé péči" a vysazení na úpalu, bez zálivky odsouzeny ke chcípnutí.
Ale dnes je vše jinak.  Pár metrů od dětských atrakcí je krásná nová výsadba sloupovitých tisů. Divit jsme se k kolegou  ještě nepřestali.  Asi to nikomu nepřipadá divné, sázet velmi jedovatý tis s poměrně atraktivními plody u dětských atrakcí pro předškoláky.



No, mě to divné připadá.  Už na střední škole, ba dokonce ještě na učilišti, jsme vždy byli našimi kantory upozorňováni na to, že jedovaté dřeviny nejsou v takovém případě vhodné. Viz například text v učebnbici sadovnictví pro střední školy, který se sice týká primárně zahrad u mateřských škol, ale v tomhle případě platí určitě stejně:

(Ing.Václav Hurych, CSc a kolektiv,  Sadovnictví1, SZN Praha 1984)

O otravě tisem cituji:

Tis červený aneb Kolik semínek zabije člověka?

Je překvapivé, že v době supermarketů a hypermarketů se stále můžeme setkat s tím, že si lidé místo čaje uvaří odvar z rostliny, o které nic nevědí. Rostlina jim roste na zahradě a oni se domnívají, že jim pomůže… třeba na žaludek?! Mějte se na pozoru a odvar si dělejte jenom z rostlin, které bezpečně znáte. Jinak by totiž mohl být váš poslední…
Nedávno jsme s kolegyní absolvovaly seminář v Ústí nad Labem EMERGENCY 2014. K poslechu byla řada zajímavých a poučných přednášek. Nás ovšem nejvíce zaujala
přednáška MUDr. Miroslavy Korfové z ARO Masarykovy nemocnice v Ústí n. L. na téma intoxikace tisem červeným.
Přesto, že se zdá, že v dnešní době je otrava tisem téměř výjimečná, je zapotřebí mít se na pozoru. Tato rostlina se vyskytuje téměř všude okolo nás. Na zahradách a veřejných prostranstvích, dokonce je možné setkat se s ním na zahradách mateřských školek. Jde o velmi jedovatou rostlinu, která upoutá pozornost hlavně na podzim svým zvláštním rumělkovým plodem. Plodem tisu je tisinka, obsahující semena obklopená míškem (dužnatý útvar nazývaný míšek). Celá rostlina je prudce jedovatá. Pouze tento dužnatý míšek není jedovatý. Plod tisu má nasládlou chuť, a především kvůli svému nápadnému rumělkovému zbarvení je nebezpečný hlavně pro děti. Děti ho vzhledem k jeho barvě považují za jedlý a s ním pozřou i prudce jedovaté semeno. Rovněž se lze otrávit odvarem z jehličí nebo semen. Za smrtelnou dávku je považován odvar z 50 g jehličí.
Jedovatost tisu červeného znali předkové už ve starověku. Tis patřil k rostlinám kouzelným a magickým. Využíval se k výrobě kouzelnických hůlek za účelem hledání pokladů a jako ochrana před čarodějnicemi. Vzhledem ke svému pružnému dřevu byl využíván na výrobu luků. Jeho jedovatý extrakt se používal k otrávení hrotů šípů nebo bodných zbraní.
Účinným jedem tisu je alkaloid taxin, který je nebezpečný tím, že se rychle vstřebává v trávicím traktu a tím urychluje intoxikaci. Dále jsou přítomny i další alkaloidy, jako je milosin a efedrin. Při požití semen nebo jehličí je potřeba ihned přivolat lékařskou pomoc. Prognóza otrav je většinou nepříznivá. Na intoxikaci tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum. Ačkoli smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav končí smrtí, a to z důvodu, že se postiženému nedostane pomoci včas nebo není známa příčina zdravotních komplikací. Pro lepší prognózu a také diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část rostliny pacient požil. Velmi důležitá je tedy důkladná anamnéza nebo výpověď přítomného svědka. Příznaky otravy u člověka se dostavují přibližně do 30– 90 minut po požití. Dochází ke křečím svalstva, zblednutí kůže, pulz je slabý, zornice nereagují na osvit. Nastávají poruchy vidění, nevolnost a poruchy kardiovaskulárního systému (bušení srdce, široké QRS, komorová tachykardie). Asi tak do dvou hodin po požití nastává smrt v důsledku zástavy srdeční a obrny.
První pomoc při intoxikaci tisem červeným je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby. Dále v následné péči můžeme využít možnosti dialýzy. V nemocničním zařízení následují laváž žaludku, podání aktivního uhlí, infuzní terapie furosemidu, Calcium glukonikum, noradrenalinu, atropinu. K vyšetřením patří toxikologické vyšetření, ECHO, EF (ejekční frakce) a EKG.
O tom, že tis červený není jenom smrtelný strašák, svědčí ještě zajímavost, že je v medicíně využíván k výrobě tzv. taxolu, který je podáván pacientkám při léčbě rakoviny vaječníků, prsu či plic.
SOUHRN Tis červený je krásný keř, na kterém dozrávají lákavé červené bobule. Tato dekorativní dřevina je však prudce jedovatá. Alkaloid taxin se trávicím traktem rychle vstřebává a příznaky otravy se objevují již po 20–30 minutách. Účinná protilátka proti jedu neexistuje. Klíčová slova: tis červený, otrava, alkaloid taxin, míšek
O autorovi| Martina Kratochvílová, Klára Borková, ARO Nemocnice Most (kborkovax@seznam.cz)

Ale v Chotěboři na předběžné opatrnosti u dětských atrakcí pro malé děti asi nezáleží. Ostatně, rodičové si ty malé hajzlíky mají hlídat, aby se na ničem nepásli.... A když se dítě náhodou otráví, vlastně o tolik nejde. Udělá se nové. Prý je to činnost příjemná. A kdo by nevěděl, jak nejlépe na to, návod najde třeba zde:




sobota 14. září 2019

Čertění okolo chotěbořského čerta...

... nebere konce. Tématu se v posledním Chotěbořském ECHU chopil opoziční zastupitel Jindřich Pospíchal ( KSČM). Zasvěceně v krátkém článku nastínil přínos čerta pro cestovmí ruch  a přinesl řadu námětů na "zlepšení" jeho využití.



Chápu docela dobře, že čert je pro komunistu veskrze sympatická figura. Je to v podstatě protiklad Boha a celé té ohavné katolické církve s vyžranými preláty. Když KSČM v celostátním měřítku podpořila  zdanění církevních restitucí, v malých chotěbořských poměrech je dobrý i čert! :-)
Je mi ctí se pyšně zařadit do houfu pseudointeklektuálů, rádoby estétů, a bohémů, kterým se čert nelíbí. Možná i nikým nevolení architekti, jak se také kdysi někde psalo, jsou k čertovi kritičtí. Když jsem ta  slova pana zastupitele četl, malinko na mě dýchlÿ doby minulé. No a nešlo si nevzpomenout na hlášku z filmu tankový prapor:



Snad jen slovo absurdní můžeme zaměnit za pseudointelektuál  či rádoby estét.

Nedomnívám se, že zrovna na tom nehezkém kydanci v místě  bývalé požární nádrže se bude štěpit Chotěboř. Velké části lidí se to líbí, proč jim to tedy nenechat. Zrovna jako své místo ve společnosti mají voliči Zemana a Babiše, může ho mít i čert, když už tam nemůže stát něco hodnotnějšího, třeba V.I.Lenin... :-)

Místní značená stezka není špatný nápad, klidně to může být. Leč troufám si tvrdit, že přínos bude minimální. Socha Ingnáta Herrmanna je proti čertovi hezký paňák vytvořený sochařem.
Další navrhované zastávky asi davy nepřitáhnou. Kaple i kostel jsou nepřístupné a nejsou to nijak zajímavé stavby. Cestou na Doubravku si rozhodně zacházku nezaslouží. A zaplevelit hezké údolí Doubravky opět nějakým "uměním", to je takřka zločin. Ono by to v Chotěboři mohlo dopadnout tak, že by se tam pořídil vodník podobných "uměleckých kvalit" jako čert. A byl by levný. :-)


středa 4. září 2019

Osud jedné přírodní rezervace na Železných horách...

... je nedobrý.  Ještě nedávno byla rezervace Maršálka hezkým místem, kam jsem rád nakouknul s fotoaparátem. Podmáčené louky s řadou zajímavých rostlin, hmyzem a pavouky. Více se o ní dočtete například zde.
Ze zajímavostí stojí za vypíchnutí například masožravá rosnatka okrouhlolistá,  tolije bahenní, všivec lesní...









Všechno se zdálo být v pořádku. A mohlo by být i dále, kdyby páni družstevníci, hospodařící na okolních pozemcích hospodařili šetrně. Ale  tady  jsou nad rezervací dvě pole s řepkou. Krásné velké lány, pro družstevníka radost tam jezdit s mašinou. Jedno to "políčko" má odhadem kolem 23 ha, druhé asi 12 ha. Silnice vedoucí mezi nimi pro vodu překážkou není...


Výsledek se dostavil. Před pár dny sprchlo. Voda se širými družstevními lány hezky rozeběhla  a už se z toho pole valila do rezervace. Dnes už jsou silniční příkopy znovu vybagrovány.



V poli zůstávají naplaveniny a erozní rýhy hlouboké místy kolem 20 cm...





No a v rezervaci samotné je řádění vody patrné také. Ovšem to nejhorší vidět není. To je porce živin, která je do rezervace z pole naplavena a může dost výrazně ovlivnit prostředí k růstu rostlin.







Pokud jsou mé informace správné, hospodaří v okolí slavíkovské zemědělské družstvo s velmi "schopným" předsedou, panem Němcem. Televizi se ovšem k věci odmítli vyjádřit.  Je to stále takové socialistické hospodaření bez ohledu na přírodu. Hlavně bez zbytečných komplikací, jako jsou meze či travnaté pásy. Podle mého je jediná možnost, jak věci změnit. Při opakovaných problémech takovému podniku sebrat dotace. Ekonomický tlak by by asi jediný účinný, když je jim jedno, že jim voda odnáší ornici z polí... :-(
Na závěr snad básničku. Třeba by udělala radost panu předsedovi:

Z pradědečků žádný dnes 
nepoznal by naši ves. 
Družstevníci mladí, 
staří společně tu hospodaří. 
Nikdo se už netrmácí, 
stroj udělá těžkou práci. 
Krávy mají po dřině, 
dobře je jim v kravíně

A úplně na závěr: posílám podnět České inspekci životního prostředí aby prošetřila, zda nedošlo ze strany družstva k nějakému pochybení. Už jenom proto, aby se to třeba příští rok neopakovalo znovu!

sobota 10. srpna 2019

Revitalizace po chotěbořském způsobu...

... má jisté drobné zvláštnosti. Abych tak ohleduplně řekl, bývá to někdy poněkud nedotažené. Ještě v naší aktivní práce pro město Chotěboř jsme toho byli svědkem na starém hřbitově - park Václava Fialy. Tam už projekt nestál za moc, nejlevnější realizační firma z druhého konce republiky to dorazila a převzít se to muselo, jinak by se prošvihly dotace.
Příklad z nynější doby je  revitalizace v ulici V Drážkách. Tam projekt zřejmě vůbec nebyl špatný, ale nějak se to po chotěbořském způsobu nakonec vymklo. Výsadba funguje, věci žijí. Firmě se sice dost nepovedl trávník, je to hrozná hrbolatina, ale když si to někdo (?) za město převezme...
Pak ale nastávají věci další, které nejdou ovšem k tíži realizační firmy. Je hotová výsadba, nějak vysetý trávník a na úřadě se kdosi probouzí. Nebo si stěžují obyvatelé? Nevím. Ale výsledek je ten, že se v nově založeném trávníku začínají dělat chodníky. Výsledek je jasný. Pásy zničeného trávníku, které už asi nikdo nedosel jsou plné metrové lebedy. Nevím, kdo určil tuhle posloupnost prací a ani netuším, proč nebyl opravem i chodník podle domu, který je také v žalostném stavu.  kdo tohle vymyslel, má sice jistotu, že má hlavu na svém místě a neprší mu do krku, ale je to bída. :-(
A korunu tomu všemu dává skvělá údržba městské firmy. Skoro bych se domníval, že když nemusí nyní po městě sekat tak často, budou se lépe moci soustředit na problematická místa. Ale není tomu tak a asi to nikomu nevadí.







čtvrtek 8. srpna 2019

Svěží větry zavanuly ...

...do naší vesničky střediskové! Městský úřad se chlubí mnoha investičními akcemi. Je čím?
Staví se nová zeď na městském hřbitově. No, není divu, Stará zeď už mnoho let hrozila zřícením a musela být podepřena kůly, aby nikoho nezavalila. I hajzlíky na místní základní škole se opravují a dělá se kus nového plotu kolem stadionu. Se vším je třeba se pochlubit, vše je třeba správně "vykomunikovat", aby si lid obecný vážil starostlivého starosty. Třeba po masivní reklamě zapomene, že se  chlubí to vedení města, které před tím dlouhá léta věci zanedbávalo.
Ale takový chodník u gymnázia, to je akce!  Místo žulových kostek se dává zámková dlažba. No, přeci budoucí intelektuálové a možná i kavárníci nepotřebují zpět hezké kamenné kostky. Je to pro ně škoda, pro holotu. Kdybych byl podezíravý, mohl bych si myslet, že se někomu hodí pošetřit ty "ohavné"kostky někam na dvoreček. Ale to by se v Chotěboři jistě nestalo! :-)  Možná je pravda obyčejnější. Třeba jen zadavatel nemá vkus, nebo šetří na špatném místě, nebo prostě chce mít pestré a nejednotvárné povrchy (pak by to ještě chtělo vložit kousek asfaltu) . Ještě je teoretická možnost, že firma neumí dláždit. Zámkovkou vydláždí zacvičený foxterier, ale kostičky už se musí trochu umět. A jediná firma, která má s kamenem bohaté zkušenosti (viz.gabiony u TESCA), ta je vytížena příliš. Škoda! :-D




neděle 28. července 2019

Když je čas dovolených....

..... je dobré to nějak vhodně využít. A tak chotěbořský městský úřad vypustil pšouk. Poněkud smrdutý, zdá se. A asi doufá, že se ten smrad během dovolených nenápadně rozplyne a vyvane. Ano, řeč je o novém dotazníku o budoucí podobě stromovky. :-D
Nevím, je-li to už počin nového městského architekta. Konec konců, není nic špatného na tom, zeptat se lidu obecného na názor, když nevím. Jen bych čekal, že se takové ankety slovutný ouřad dopustí před tím, než zadá a zaplatí celý balík studií. To se ovšem nestalo. Vím, že pan Šafránek zase namítne, že to vlastně bylo skoro zadarmo, když většinu pokryly dotace. Ale ono to tak není. I dotace jsou jen přerozdělené naše daně.
Docela mě ale leká ta nabídka možností k rozhodování. Že by se zrušily uliční propojky by bylo sice v takovém případě celkem logické, ale poněkud zlomyslné. Pro větší legraci bych tohle optření ještě navrhl doplnit sítí jednosměrek  z obou stran Železnohorské ulice.:-)
A nabídka aktivit?  Ta už signalizuje snad nějaké propojení s místními lékaři, kteří budou mít za pár let nové pacienty. Jak zdravé mohou být pohybové aktivity u nejfrekventovanější silnice v Chotěboři?  A maminky se také jistě budou těšit na to, jak jim jejich děcko vběhne pod auto!  Ale třeba si je autor záměru vědom, že dělání dětí je prima zábava a dotyční rodiče si udělají nové... :-(
Když se  ale na věc podíváme poněkud vážněji, musíme připustit, že by to určitě šlo. Zlikvidovat tu propojku blíže k městu si umím představit. Stejně se tam začátečníkům špatně vyjíždí... Ale z mého pohledu by to mělo ještě jednu zásadní podmínku. A tou je mohutná keřová výsadba v pásu, kde byl dříve chodník, aby se "park" odclonil alespoň trochu od prachu a hluku a ztížilo se případné vyběhnutí dětí pod auto. Ale v Chotěboři je keř skoro sprosté slovo. Kazí výhled kamerám a schází se tam "závadová mládež". Jak z toho ven? Překousl by velký bratr snížení přehlednosti? A co na to Jan Tleskač? Tedy pardon. Chtěl jsem napsat, co na to  pan wachtmeister od městských ozbrojených sborů.... Je ostatně příznačné, že slovutný úřad se ptá v anketě pouze na případnou dosadbu stromů. 
Jedna z otázek byla i na kácení stromů. No, našlo by se tam stromů na kácení dost. Píši to s vědomím, že lidem by se to nelíbilo. Ale pohled zahradníka může být jiný. Pro začátek by ale stačilo, kdyby slovutná firma TELES pokácela ten asi dva měsíce suchý, kůrovcem sežraný smrk. Čas by na to měli mít, když jim město odpustilo sekání.
A anketa nemůže minout památník bývalé významné chotěbořské starostky. Přesunout k Doubravce, nebo ponechat? Lidem se to asi líbí. Já tedy drze prohlásím, že bych tam snad raději V.I.Lenina, než tuhle hrůzu. A když už si to ouřad nechal udělat, určitě bych to nedával nikam k Doubravce. Proč kazit přírodu?  Ale byla by ta socha důstojným hlídačem pro parkovitě zaměstnanců městského úřadu. A byla by tam hezky schovaná. A jako pandán této sochy by mohlo vzniknot něco podobného na památku současného pana starosty. Zasloužil by si to!

A na závěr něco, co poněkud koresponduje s mými pocity po přečtení otázek ankety. Pro lidi, kteří si by si mohli domýšlet nějaké ošklivosti:kubistické sluníčko z chotěbořského zámeckého parku








sobota 13. července 2019

Když trápí města sucho, ...

... starají se zodpovědné městské úřady o blaho mladých stromků a zalévají je. Když jsme dělali údrždu v nejsušších letech v Chotěboři, byl zrovna "zrevitalizován" park Fialy na starém hřbitově a nasázeny nové stromy na sídlišti na Chmelnici. Zalévání si u nás zprvu nikdo neobjednal, museli jsme se trapně vnucovat sami, když jsme viděli, jak stromy schnou. V největších pařácích jsme vždy v pozdním odpoledni a navečer  takhle s kolegou rozvezli  denně 8-10 m3 vody.
Byl jsem proto velmi překvapen, když jsem u stromů v Chotěboři zahlédl něco, co připomínalo dnes v zodpovědných městech často používané zavlažovací vaky. Zaradoval jsem se, jak je Chotěboř progresivní.
Ale rovnou musím říci, že ta radost byla silně předčasná. Došlo mi to hned, jak jsem přišel ke stromu blíže. Žádný zavlažovací vak, ale pytel! :-) Chotěboř sice platí vlastní firmě TELES za sekání poměrně štědře, ale za odzkoušené zavlažovací vaky nebude utrácet. Vždyť jeden stojí cca  650 - 850 Kč.Takový zavlažovací vak pojme  nějakých 60-100 l vody a uvolňuje ji 6-10 hodin, podle typu. Ale kompetentní činovníci v Chotěboři si raději prošlápnou vlastní slepou cestu a nebudou utrácet za vyzkoušené a fungující věci, když stačí pytel! Ostatní jsou asi všichni pitomci, když kupují nesmyslně předražené vaky :-D






 Oč funkčnější a elegantnější je pytel na obilí! :-) Hlavně u suchých stromů. Ale péče je vidět a budou pochváleni! :-)





Ale možná by stálo za to, věnovat pozornost i likvidaci invazivní křídlatky. Na problém s ní jsme uporňovali už při tzv."revitalizaci parku". Bylo nám ale řečeno, že "firma to umí". No, asi ne. A je to, mimochodem, právě na ploše, která má být podle záměru vedení města loukou sekanou 2 x ročně.
Ať žije křídlatka! :-)