Jen koukám, kdo mi to zase leze do chalupy....

.... a nejsou to žádní migranti, jak bych v celočeské hysterii čekal.
Dnes se mi vetřeli do domu dva obskurní tvorové. Zcela český soudruh Kováčik a domestikovaný Japonec Okamura. Oba tedy naštěstí jen na předvolebních tiskovinách. Ne dosti na tom, že mi jeden bolševik, trojka na kandidátce (tedyspíš nula, ale od té nečíslují) visí u chalupy. :-(  Na plachtě , aby  někdo nevolal havrany... :-( .

Tak mám tedy doma volební Haló noviny s jedničkou Kováčikem. Dojmy z téhle tiskoviny jsou jednoznačné. Slušně to opsat nejde. Je to sračka! Ale aspoň jsem si přečetl volební program soudruhů. Zaujal mě hlavně tento bod:

Svobodná kultura i sport dostupné všem.

Nesmí být pouze byznysem pro vyvolené.

A vzpomenu si na Škvoreckého, Hutku, Kryla  a spoustu dalších, kolik krásné svobody pro kulturu jim tady soudruzi vytvořili. Takový ideál má soudruh Kováčik?
A jak se sportem? Kdo komu brání svobodně sportovat? Může každý! A má-li soudruh Kváčik pocit, že to nejde, pak se ptám: A co třeba běh? Jestli má některý soudruh pocit, že ani to svobodně nejde, bylo by možné ho třeba přesvědčit nějakým vhodným instrumentem. Na koně se v takovém případě používá bič. Určitě i lecjaký starý volek by pochopil takový argument! :-D

A náš domestikovaný Japonec?  Ten taky dodal hodnotnou tiskovinu. Jen umí brnkat na strunku strachu z migrantů. Ne, netvrdím, že to nenív evropském měřítku problém. Rozhodně ale ne takový, abych volil Pitomia.
Jedna věc mi ale v téhle tiskovině udělala  radost: společenská hra "Okamurův domeček" ! Název zní slibně - čekal jsem něco z prostředí bývalého Zemského ústavu pro choromyslné v Havlíčkově Brodě, nebo z nějakého podobného zařízení. Ale kdež! Je to jen opajcnutý a lehce zmodifikovaný hrací plán klasického Člověče, nezlob se!

Ten chlap nemá žádnou fantazii! :-(

Soukromý pomník Klementa Gottwalda?

Při dnešním sekání v jedné chotěbořské místní části jsem utrpěl nemalé leknutí. Koutkem oka jsem na jedné zahradě zahlédl sedící postavu s dýmkou, která byla nápadně poodobná našemu prvnímu soudruhovi dělnickému prezidentovi, Klementu Gottwaldovi.
Už prostě vidím ty soudruhy bolševiky všude. Od té doby, co visí v okolí na několika místech, tedy ne přímo oni, ale fotografie jejich soudruhů kandidátů, očekávám od této strany a jeich příznivců cokoli...
Ale tady jsem střelil vedle. Byť výraz tváře a dýmka napovídaly, že by to mohl být soudruh Gottwald, pravda byla daleko prostší. Jednalo se o obyčejnou prasárnu vesnickou. Ona postava s lulkou byl umělohmotný vodník. Ano, jeden z těch mnoha stejných hnusných umělohmotných vodníků, kteří zamořili českou zemi skoro stejně intenzivně, jako Babišova řepka.

Nic proti vodníkům. Třeba takový vodník Česílko, jak zajisté většina z nás pamatuje, byl tvor dobrosrdečný a rozhodně ne tak zákeřný, jako byl Klement Gotwald. I zdraví měl lepší, neboť netrpěl žádnými nemocemi, neřku-li pak dokonce takovou ošklivostí, jako byla syfilida našeho prvního dělnického prezidenta. Ale je těch vodníků prostě v Česku moc. A tady, jak jsem si při bližším pohledu všiml, nešlo jen o toho vodníka.
Zaujali mě i další figury. Ze semenáčů zeravu, které budou jednou tvořit asi mohutný živý plot, vykukují i nějaké surikaty. Ruku do ohně za to ale nedám. Vypadají ta zvířátka totiž poněkud jako absolventi Zvláštní školy internátní...

O kousek dál se po javoru vzhůru do koruny plazí hlemýžď. Evidentně nějaký přerostlý mutant. Možná to bude tou polyuretanovou pěnou, od které má zapatlané břicho.
No, nemáme všichni stejný vkus. Naštěstí. Nezbývá než doufat, že aspoň majitelé zahrádky jsou se svou malou prasárnou spokojeni. :-)

Volby se blíží...

Kdysi jsme to mohli ještě brát s humorem a mohli jsme si zpívat spolu s Dědečkem:

Ale nějak se to podcenilo a jsou tu zase. Nejnověji se nedávno v Chotěboři  objevila bilbordová agitka jednoho místního bolševického podnikatele, kterému se zachtělo do sněmovny.
Straší to na soukromém pozemku u hlavní silnice směrem k Ždírci nad Doubravou...

Mír, spravedlnost, bezpečí. Ani bych se na to v bolševickém podání netěšil.

A dnes, po obědě, když jsem s manželkou  vyvenčil psy, čekalo nás při návratu domů překvapení. Auto zaparkované ve vjezdu a  u silnice před naším domem se vyvěšuje bolševická reklama. Sám soudruh kandidát na tom makal! :-D
Už aby bylo po volbách. Za normálních okolností, chci-li vidět opičáka, jedu do jihlavské ZOO. A teď tohle...

Určitě to má soudruh kandidát řádně pronajaté a zaplacené... :-D

Prasárny libické

Opukové stráně mezi Libicí nad Doubravou a vrchem Hradiště jsou v okolí jedno z míst, které mám moc rád. Ne snad, že by se v něm vyskytovaly zástupy chráněných specialit, ale je tak obyčejně hezké.
 Polní cesta ve své druhé polovině už minula pravidelně obhospodařovaná pole a jde úvozem šikmo opukovou strání, ve které míjí zarůstající lom. Je to místo vonící svízelem, mateřídouškou, v horní části bylo vždy žluto prvosenkami. V keřích podle cesty hnízdili ťuhýci obecní a různé pěnice. Na rozvetlých hlozích podle cesty bývali pravidelně k potkání zlatohlávci. I motýlů se tu najde dost. Louka je tu druhově bohatá a hmyzáky je oblíbená.   Ale i ty speciality se najdou: třeba záraza vyšší a hořeček brvitý.

                                                                    Záraza vyšší

                                                                    Cesta vede úvozem

                Vlevo kolem cesty je vidět rozsáhlé keřové patro, které bylo domovem řady ptáků

Ovšem, je tu jedna potíž. Už před nějakým časem jsem slyšel, že soudruh předseda slavíkovského JZD má problém Opravuji: Pan předseda ing.Václav Němec, předseda  Družstva vlastníků půdy a majetku Slavíkov... Touhle hezkou cestou neprojede jeho skvělá, za dotace nakoupená technika a k loukám musí Hradiště nešikovně objíždět. Tak se prý místo úvozové cesty udělá asfaltka. Pozemky jsou městyse Libice nad Doubravou. Tolik se mi bez záruky pravdivosti doneslo k uchu. Celkem jsem pochyboval, že je taková kravina reálná. 

Dneska jsem se šel podívat, jaké lezou kytky a co tam létá za ptáky. A tenhle pohled už byl minulostí:

Proběhla rozsáhlá tězba jak borovic poblíž cesty, tak hlavně keřových skupin. Výsledek je tristní. Co mě míchlo ale asi nejvíc, to bylo veliké ohniště v místech, kde touhle dobou rostlo nejvíc prvosenek.  Ani ptáci už podle cesty nezahnízdí, nemají v čem.

Prostě dokonalý holožír v duchu nejlepších tradic socialistického hospodářství. A soudruh předseda MNV, tedy pardon, pan Václav Venhauer , starosta něstyse, je určitě spokojen a nezbývá, než mu pogratulovat.
Jen doufám, že má vše řádně povoleno a že nějak věrohodně vysvětlí, proč obecní pohůnci pálili v hromadách větví pneumatiky....

Našel jsem alespoň pár krčících se prvosenek, které ruka "hospodářova" nestihla zlikvidovat.

Mé rozčarování ze stavu lokality bylo takové, že jsem to v duchu nejlepších českých tradic nabonzoval Oblastnímu  inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě:

Dobrý den,
při návštěvě  kopce Hradiště u Libice nad Doubravou jsem si nemohl nepovšimnout poměrně rozsáhlého kácení stromů a masivní likvidace keřového patra na několika parcelách.
Protože se jedná o dvě parcely 1. zóny CHKO a jednu parcelu zařazenou do 2.-4. zóny CHKO, žádám Vás tímto o prověřeření legálnosti tohoto zásahu. Dotčené pozemky patří městysu Libice n.Doubravou a předpokládám, že i  jeho pracovníci prováděli ono kácení a pálení. Zde bych snad ještě zmínil, že každá hromada větví byla velmi pečlivě podložena několika kusy pneumatik, aby lépe hořela. Už sám tento skutek by určitě zasloužil řádné ocenění.
Cesta vede lokalitou, která je Vám jistě dobře známa. Roste tam hořeček brvitý, záraza vyšší(?), prvosenka vyšší a není nezajímavá ani entomologicky.  V keřích, které byly vykáceny  hnízdili pravidelně ťuhýci obecní.
Čísla dotčených parcel parcel a fotografie naleznete v příloze.
Prosím Vás, abyste mě informovali o výsledku šetření.
S pozdravem
Hynek Boháč 


Uvidíme. Doufám, že to má pan starosta všechno řádně podložené. Ale ty pneumatiky nezdůvodní, ani kdyby se na vlasové nudle pokrájel, chuligán!

Naši drazí operátoři...

Zkušenosti s telefonními operátory zhusta vedou k  dlouhodobým traumatům. U nás na vsi k tomu kolikrát stačí změřit rychlost internetu, či podívat se na velikost datového balíčku. Další šok jednoho čeká, když se vrátí třeba z okresního města a pak někde blíže domovu zkusí v mobilu zapnout data a hledat na inernetu. I připadá vám pak najednou, že datové paklíky šíří pro O2 parta unavených starých poštovních holubů. Ale to je prostě venkov. Hlavně, že nám to stačí na povinné hlášení EET, že ano?
Dneska mě zase popadlo nějaké bejdlo a zachtělo se mi vyřídit si na O2 nákup nové SIM karty, nejlépe s tarifem O2 Machine. Protože jsem naivní trumbera, přihlásil jsem se na internetu na Moje O2. Když mi tam posílají faktury, určitě bude i nějaký čudlíček na online objednání kýžené maličkosti do zabezpečovačky. Chyba. To by bylo příliš prosté. Zkouším tedy online obchod. Ten se mi snaží vnutit další neomezený tarif.
Tedy zákaznická linka. Je to zadarmo, pohovořím a třeba i vyřídím. Leč nebylo tomu tak. Pán sice celkem správně nadhodil tarif , který jsem chtěl, pak se ale zeptal, jestli zabezpečovačka volá jen do jeich sítě. Souhlasil jsem. A pán mi učinil naprosto neodolatelnou nabídku: Nabídl mi skvělý tarif k volání a SMSkování do O2 za, nepletu-li se, asi 360 Kč. O2Machine je za 20 Kč měsíčně...
Nebyl schopen mi uspokojivě vysvětlit, zda je blbec on, nebo považuje za debila mě, když mi nabízí takhle výhodný obchod. Tak prý asi budu muset na prodejnu. Konverzaci jsem raději ukončil...
Na prodejně mi paní prodavačka poradila zákaznickou linku. Ona nemá čas mi odpovídat, má krám plný lidí. Věřím. Jestli se do obchodů hrnou všichni ti, kterým se dostalo fudované odpovědi na zákaznické lince, nepochybně bude fronta dlouhá. A já si buď koupím v sámošce předplacenku, nebo si budu muset udělat výlet do okresního města
No, krásně jsem se dneska nasral... :-)

Raději  jsem si po dnešní zkušenosti šel spravit  chuť starým dobrým flákem Sester Alanových:

Velikonoční pondělí. Co s tím?

Věřící formálně nejsem a do žádné náboženské tlupy nepatřím. Proto je můj přístu k Velikonocům poněkud laxní. Ani pomlázku a podobné lidové taškařice  jsem nikdy  moc neprožíval. Jsem totiž divný babouk od mala. :-)
Tak co s tím, když jsou ty Velikonoce? Rozhodl jsem se, že prostě budu dneska jen tak vejrat. A nic. Myslím, že na volný den pro nevěřícího je to naprosto přiměřená, ne-li zcela dokonalá pracovní náplň.Ještě nepršelo jako teď, kdy tyhle řádky píšu, tak jsem se rozhodl, že budu vejrat venku.
Mám pro ten účel vytipovaná  dvě až tři skvělá místa, kde se prostě prvotřídně vejrá. A to jen z toho prostého důvodu, že naprosto nejlépe se tahle činnost provádí s výrem. Prostě sedíte či stojíte v bezpečné vzdálenosti od hnízda, malinko maskován a vejráte s vejrem z očí do očí... Ze třech míst, které padaly v úvahu to šlo prokazatelně na dvou. Ale jen na jednom místě to bylo na takovou vzdálenost, aby byl z toho vejrání ten správný požitek.

O tomhle místě už nějaký čas vím, že by tu výři měli hnízdit. Nenápadná skalka v lese u potoka, přibližně 200 m od značené turistické stezky. Bohužel, místo přístupné i pro myslivce či pro případnou kurážnou škodnou. Ale pokud se zadaří, budeme na sebe za nějaký čas vejrat s malými výry.
Poblíž byli výři už před asi 20 roky, ale tenkrát to bylo ve starém dravčím hnízdě na modřínu přímo u cesty.... Asi se jim tam líbí. :-)

Na Bílou sobotu u Stavenova

Moje oblíbené místo v dohledu kostelní věže. Manželka mě tam se psy venčí a občas mě tam vypustí i na volno. Jako třeba teď na Bílou sobotu. Auto jsem nechal na louce pod Hradištěm a sešel jsem k rybníku do míst, kde už jsem jako malý špunt s tátou sedával a koukal po ptákách. Tenkrát to byla hezká loučka na kraji rybníka, na mezi porostlé šípky hnízdili obecní ťuhýci. Pak tam, tehdy ještě  Státní rybářství zavedlo chov domácích kachen a bylo po idylce. Dneska je z louky široký pás kopřiv a různého čurbesu v létě prakticky neprůchodný. Ale v tuhle roční dobu se to ještě dá, než kopřivy vyrostou. podíval jsem se po rybníce. Pár bahňáků, ale nic moc.

Hlavně kulíci. Cestou rákosím  se mi na chvíli ukázal pár pochopů, který poletoval nad rybníkem. asi letos budou zase v rákosovém ostrůvku..

Pak se mi předvedla nějaká droboť - budníček?  Aspoň  dva rychlé cvaky, než uletěl.

A to už jsem byl za chvíli na hrázi zaniklého sousedního rybníka. Teď je tam jen  zarostlé močálisko s rákosím. Na suchém místě uprostřed zalehává srnčí a je tam spousta žab. Chvíli jsem poseděl a koukal na červenku, která se  přede mnou ochotně předváděla.

A pak k Doubravce. Už několik dní tam vídám řádit strakapoudy velké, blíží se to k námluvám.  V podstatě se asi jedná o tuhle garsonku, který sameček ji bude smět s paní strakapoudovou zabydlet. Zdá se, že zatím není rozhodnuto.

A tohle je jedna z těch větví, na které samečci předváděli, jak jim to krásně bubnuje. :-)

Seděl jsem tam na pařezu skoro hodinu, koukal, kde co lítá a vzpomínal, jaké to bylo prima, když mi bylo těch 5 - 10 let a doprovázel jsem na tyhle vycházky tátu ....