byť nevlastním, čekáte určitý standard služeb, které mu za vaše peníze pohřební sluba poskytne.
Vzhledem k přirozenému monopolu to byla v Soběslavi táborská Pohřební služba Melich. Už při sjednávání pohřbu jsem byl poněkud rozpačitý. Ne snad, že by to bylo na nějaké vyložené stěžování. Jen jsem si chvílemi nebyl jist, zda si mladá paní objednává něco na internetovém obchodě, nebo vyplňuje nějaké formuláře, které se týkají pohřbu. Ty dlouhé tiché pauzy...
Ale nakonec se vše domluvilo, ostatně tu měla hlavní slovo tátova sestra.
A dnes bylo ono rozloučení. Po dnešním tátově pohřbu siprostě nemohu odpustit pár poznámek. Reprodukovaná hudba v naprosto zoufalé kvalitě. Chvílemi to podle zvuků z reproduktoru vypadalo, že se žene letní bouřka. Ani podrápané staré LP desky nebyly snad tak hrozné při přehrání. Opravdu si pohřební služba nevydělá na alespoň průměrné přehrávací zařízení? Věnce a kytice slušné.
Ale zase ta "racionalizace"! Ty stuhy prostě jsou opravdu ošizené. Takové dávám na svázané řezané květiny do ruky. Raději dát za věnec o pár pětek víc, než mít stuhu tišněnou na tkaničku od bot. :-(
Celkově bych řekl, že služby oné pohřební služby jsou z mého pohledu poněkud podrůměrné. Největší pachuť mi zůstala opravdu z té hudby.
Světlým bodem celého obřadu byl ovšem pan farář Českobratrské církve evangelické v Soběslavi Richard Dračka, kterému je třeba opravdu poděkovat. Kdyby to byl můj "obvoďák", snad bych se i nechal na stará kolena pokřtít. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat