úterý 19. listopadu 2019

Práce kvapná...

... hovno platná. Tohle úsloví mé nebožky báby mě napadlo dnes na chotěbořském náměstí. V pátek se předávalo, dnes je opět staveništěm.
Hned jsem ale tuhle asociaci zavrhnul. Ona to vlastně práce kvapná ani nebyla. Rekonstrukce se vlekla zatraceně dlouhou dobu a kdyby se tímhle tempem kdysi stavěl Karlštejn, byla by to nyní právě novostavba po kolaudaci.
Jsem ale rád, že na náměstí zůstaly i některé konstanty, které se ani rekonstrukcí nemění. :-)





I po termínu předání byla dnes na náměstí spousta stavebního hemžení a různých hromádek...









Další místa na rozebrání ještě čekají...


A tady najednou znovu vznikla díra, do které by se i starosta vešel. Že by se tu něco nenapojilo, nebo ucpalo?


Zatím mi ale stále není jasné, proč se k Bene vylosovala čekárna s bočnicí...





 Některé prvky mobiliáře  nepřežili stavební ruch...

 A na závěr třešínka na dortu! Teprve dneškem získala kašna  "důstojnou moderní protiváhu" ! :D


A proč to? Asi aby  TELES neurazil při zimní údržbě pluhem ty dva obskurní nerezové výčnělky. Prý snad nějaké odvětrání. Opravdu hlavou vymyšlené. Jen ta hlava asi byla dutá... To něšlo vyústění odvětrávání posunout dál a zaústit ho např. do trávníku či záhonu?


středa 13. listopadu 2019

Chotěbořská kašna...

... se už pilně testuje. Protože dnes chumelí, vynechal jsem zahrad_ničení a vyjel jsem zařizovat do naší vesničky střediskové. Pozítří prý má být náměstí hotové, tak jsem byl i zvědav na postup prací.
  Z kašny mám dobrý dojem. Náměstí to prospělo a naše vesnička středisková se vzhledem zase blíží městu. Tak, jak byla kašna dříve, vypadala spíše jako nepovedená požární nádrž.



Je to hezké, povedlo se. A těch čůráčků, co tam tryská! Asi bych jim měl spíše říkat trysky, ale trysky to úplně nejsou. Nevím. Třeba mě někdo poučí, jak se to jmenuje správně. V souvislosti s kašnou mě napadají dvě věci.:
Město by zde mohlo zavést prodej vánočních kaprů. Voda bude dokonale okysličená a byla by jistota, že ryby neleknou. :-)
A věc druhá. Co ony vývěry, trysky či čůráčky v kašně pojmenovat? Na věčnou paměť po zasloužilých bývalých košelech, kteří tak moudře rozhodli. Jméno toho největšího výtrysku se samo nabízí, dále by se asi muselo losovat podle zásluh.  Byla by to  milá památka... :-)



Kolem kašny se dnes sešlo celé kosilium, obdivovalo se, natáčelo se video  a tak podobně. Pak proběhla instruktáž pracovníků TELESu, aby o novou atrakci řádně pečovali.


Jen jedna drobná nejasnost ve mě hlodá, ale určitě má racionální vysvětlení. Jsou to ony dva výčnělky poblíž kašny. Na uvázání psů je to nízné. Připomíná mi to pacholata na uvazování lodí na nábřeží, ale zase je to zbytečně daleko od vody. Bude se ale asi o to krásně brkat, případně při zimní údržbě to malinko zarazí multikáru v rozletu. :-)


Sice jsou ještě všude hromady čurbesu, ale firma balí.


Dnes, vzhledem k opravdu nevlídnému až ohavnému počasí, zaměstnanci dodavatelské firmy hlavně testovali funkčnost těch několika nový autobusových zastávek. Ono to bylo asi opravdu jediné, co dnes šlo dělat...



čtvrtek 7. listopadu 2019

Černá kočka přes cestu....

... přeběhnuvší, prý průser značí. Zhusta to však bývá největší malér právě pro onu kočku či kocoura.  Náš malý kocourek, kterému říkáme Přísavka, zase někde rajzoval. Mourinka, Syčák i Marbulínek byli ráno doma. Ale tenhle malý mizera ne. A když jsem šel ráno na zahradu, viděl jsem kousek od nás sedět na kraji silnice povědomé zvíře. Ano, byl to přísavka. Celý krvavý, ale živý. Krvavý flek na silnici byl ještě čerstvý.
V ordinaci dr.Myšky naštěstí už od rána fungovala jeho kolegyně, MVDr.Veronika Mráčková. Mladá a velmi sympatická slečna doktorka, která MVDr. Myšku skvěle doplňuje. Tak jsem našeho kocourka svěřil do její péče.
Přísavka je kocourek darebák a tulák. Adoptoval nás před asi dvěma měsíci, když s námi chtěl jet autem do školek pro zboží. 14 dní u nás vydržel, pak zmizel. Za dalších 14 dní nám ho přčinesla chalupářka, že prý u nich týden bydlel. I z místní hospody jsem si ho šel vyzvednout, když v místním výčepu dopil smetanu do kafe. jednu noc přespal i u slečny bytovce, ale byl problém s jejími kocoury.
A dneska tedy dorajzoval. Skoro definitivně. Zatím dostal šanci, ale prognóza je nejistá. Jeho lebka dopadla si tak, jako skořápka vajíčka, když si ho jdu klepnout na pánev. Je na kusy. :-(
Vůle po životu je ale, zdá se, silná. Zatím má předepsán klid na lůžku a půl roku bez vycházek. Tak doufám... Už jsem si na toho malého černého hajzlíka moc zvykl. :-(



Držte mu palce, darebákovi! :-)