neděle 12. srpna 2018

Odhalení nebezpečného vetřelce

Mít doma hlídače, to je veliká výhoda. Když takový čtyřnohý hlídač správné velikosti s dobře posazeným hlubokým hlasem zaštěká, prchá leckdo. Podomní obchodníci, jehovisti i cikáni. Měli jsme kdysi velkého knírače Dafa a ten byl v tomhle zcela nedostižný. Krásně hluboký hlas a dostatek sebevědomí.
Ale ani náš nynější pejsek, Lumpík, se nemá za co stydět. Sice nemá tak krásně hluboký hlas, ale srdce ochranáře má. Skoro bych se domníval, že se nám chce odvděčit dobrou službou za to, že jsme se ho jako vyhozeného štěňátka onehdá v zimě po Vánocích ujali.
Dává na nás bacha. Že nám hlásí lidskou škodnou, to vím, že vyštěkává ježka, který zabloudil k nám na pozemek, to už je také stará věc. Dneska ale překvapil. Dopoledne se ozval štěkot ze zahrady. Z jednoho místa a neustával. Když se manželka šla podívat, co našeho Lumpíka tak popudilo, užasla. Lumpík nám vyštěkával nebezpečného vetřelce. Na udatně se totiž pásla veliká housenka lišaje šeříkového. :-)
Nevím, jestli tak hlasitě mlaskala, ale Lumpík usoudil, že to je zkrátka škodná. Protože jsem ale soucitný zahradník, přenesl jsem milou housenku na spodní zahradu na druhou udatnu, kde ji náš Lumpík už nebude rušit. Ona ji stejně celou nesežere, to by pukla a navíc - bude z ní nádherný motejl! :-)






Žádné komentáře: