Zahradním architektem snadno a rychle

Na těch internetech se najdou věci! Až z toho oči přechází. Narazil jsem na facebůčku na jednu skupinu, kde se amatérští zahradníci chlubí svými díly. Často zdařilými, převládají však z mého pohledu - a musím to tak napsat, neb to  se nedá nijak kulantně zaonačit, prasárny. I koukal jsem, kdo  je správce skupiny. Skupinu zřídila paní, jen o pár let starší než já, zahradní architektka. Tedy tak se hrdě označuje.
Ale internet, tam se najdou lecjaké věci, když se ještě jeden sám pochlubí.:-)  Paní se hrdě na svých stránkách hlásí ke své alma mater... . není to ovšem žádná Mendelova univerzita či jiný obskurní ústav! To by nemělo tu úroveň. Ale jedná se oškolu Ave Art z Ostravy a u ní absolvovaný rekvalifikační kurs  "zahradní návrhář".

 

Označit se za zahradní architektku po absolvování takového ústavu, to už chce silný žaludek a veliké sebevědomí.

Vzpomenu-li si na rozsah učiva na bývalé SZTŠ Mělník a kantory, kteří nás učili, nemohu se při rozsahu rekvalifikačního kursu a při tom, že ho zaštiťují dvě lektorky, ubránit úsměvu. Ale stačí hypertrofované sebevědomí a zahradní architektka je tu  hned!

Myslím, že tohle je jen drobný příklad. narazil jsem na obor, který mám na střední škole vystudovaný. On to ale bude úkaz obecnější. Dnes jde o to, získat bumášku. Ta je klíčová. Proto svého času příslušníci policie maturovali například na soukromé floristické škole v Hradci Králové, proto například některé pracovnice nedalekého  dětského domova "vystudovali" na střední škole pohřebnictví. Jde jen o ten papír. Často ovšem má cenu sotva papíru toaletního. :-(