První podmínka je, kvalitně se vyvenčit. Počasí nám přálo a tak jsme zvolili poněkud jinou venčící trasu, než obvykle. Také kolem Doubravky, ale delší. Doubravka se v těch místech točí mezi loukami a nikdo by v ní nehledal tu dravou říčku, kterou zná ze Soutěsky u Chotěboře.
V těch místech je říčka celkem klidná, křehové porosty s podrostem ostružin, brslenů a chmele.
A už se po lukách blížíme k lávce. Naši psi ji úplně nemilují, hlavně Lump. Je totiž houpavá a v tomhle vlhkém počasí je slizská jako jeden bývalý člen KDU-ČSL, kterého nemohu jmenovat, abych zase neměl na krku trestní oznámení. Ale asi byl moc slizský i na onu stranu, tak odešel a nyní je placeným nevoleným zaměstnancem jednoho nejmenovaného úctyhodného úřadu, kam plně zapadl... Tak jsme tedy přes onu slizskou lávku úspěšně přešli a otočili k cestě zpáteční po druhém břehu.
Cestou jsme míjeli dva chráněné doubky. Robinsona a Pátka.
Jejich ochrana byla vyhlášena na popud studentů a profesorů chotěbořského gymnázia. Bylo stanoveno i ochranné pásmo o poloměru desetinásobku průměru kmene stromu, měřeného ve 130 cm výšky. No, už si přiřezávám brk k sepsání supliky na inspekci životního prostředí. Družstevníci to nějak zkrouhli asi na polovinu a to opravdu není dobré. :-(
A blížíme se zase k místu, kde musíme znovu překonat řeku. Je tam komfortní most, který unese i ty nejsilnější traktory družstevníků za největší dotace pořízené. Ale....
Vedle se krčí jiný mostek. Z kamene sklenutý, dnes už spíše troska mostku. Říká se mu Ovčácký mostek. Tak dlouho přes něj honili družstevníci traktory a auta, až se začal rozpadat. Tak se vedle postavil mostek nový a u Ovčáckého se čeká buď na dotace, nebo na velkou vodu, která ho milosrdně spláchne a jednotlivé kameny roznese po řece. Co asi přijde dřív?
A špacír se blíží ke konci. jen jsem chvilku zalitoval, že jsem nevzal košík na jidášovo ucho...
Doma pak už zbývá zahrát si několikrát Scrable a pak už jen konejšit rozděšená zvířata, neb se už od půl šesté střílí jak u Verdunu! :-(
1 komentář:
Ovčáckého mostu by byla škoda, kdyby ho vzala voda. Stejně - ta oblast tam kolem něj je taková nějaká neutěšená. Aspoň mi to tak připadá, když tam občas (velmi občas) cíleně zabloudím...
Okomentovat