Jarní cesta na Moravu...

...vedla, jako každý rok, za kolegou zahradníkem kousek za Opavu, do Malých Hoštic.  Na tu cestu se v tuhle roční dobu zpravidla docela těším. Když jedu zpět, sjedu za Moravskou třebovou před hřebečským tunelem z hlavní trasy a projedu se po staré silnici, která vede krásnou bučinou.  V tuhle roční dobu už to tam pomalu začíná žít. Zastavím na odpočívadle a jdu chvilku lelkovat. Začíná tam touhle dobou vykvétat sice běžný, ale stejně hezký devětsil...

....bažanka a medvědí česneky.

Letos jsem nezastavil na místě sám. V protisměru zastavil pan řidič svého fordíka. Nevím proč, ale u tohoto mtypu auta se mi ždycky vybaví básnička Jiřího Žáčka z jednoho starého leporela, které měl náš syn:

Jede, jede Ford
a v něm sedí lord.
A vedle něj lordka,
stará jak ta Fordka.

No, v autě tedy rozhodně neseděl lord, jen jakýsi pantáta, co si navléhl maskáčovou blůzu. Ani jeho paní evidentně nebyla lordka. To se prostě pozná. Ale byla o hodně starší, než ten Ford. Fakt o hodně. To se pozná také.  Tašky do ruky a jak rheumatičtí kamzíci vyrazil pán i paní do svahu. Medvědí česnek! To bylo ono mocné lákadlo, které je do bučin přivábilo!  Když jsem si auto vyfotil, začal ten dobrý muž hulákat, proč si je fotím, že si to nepřejí. Moje vysvětlení, že taková prasárna si zaslouží fotku do památníčku ho neuspokojilo a hulákal opravdu velmi rozhořčeně. No, fotit bez souhlasu se nemá. Auto snad můžu, pán si obličej zakryl sám a za jeho milostivou jsem to raději udělal já. Stejně to nebylo nic moc hezkého ke koukání. :-) Jednu věc je ale třeba jim přičíst k dobru - cibulky zůstávaly v zemi a sběrem listí  žádný velký malér nenadělají. Ale kdyby takových nájezdníků bylo víc...