Průzkum hnízdiště pochopa rákosního

Tak jsem dnes využil zamrzlého rybníka a toho, že mě a psy manželka vzala vyvenčit a zašel jsem po ledu k takovému rákosovému porostu, napůl skoro ostrůvku v rybníce. Z léta vím, že je to místo, kde hnízdí pochop rákosní. Staří ptáci tampřistávají na keři černého bezu, který se tam uchytil a pak se spouští do rákosí. V době hnízdění je mi poněkud žinantní tam dělat nějaké průzkumy, protože nechci zmařit hnízdění tohoto krásného dravce.
Ale dnes to šlo dojít se podívat. Co kdyby se dostavila nějaká inspirace, jak se věci zmocnit v následující hnízdní sezóně.  Postupoval jsem obezřetně. Mrazy nebyly tak třeskuté, ale led byl na rybníce pevný. I v rákosí se věc zdála býti poměrně jistá. Ale přesně jen do té doby, než jsem se dostal na  vrstvu rákosu. Tady se ukázaly jeho skvělé vlastnosti jako izolantu. Led pod ním povolil natotata. A byl jsem ve vodě až po zadek. Foťák jsem naštěstí uhájil, telefon byl v náprsní kapse a klíč od auta v bundě. Ale jak ven? Manželka byla se psy na druhé strany rákosiny. Nezbylo, než ji přivolat. Jak přicházela, tak jsem volal, že jí hodím foťák.
No, manželka byla poněkud vykulená a bylo pro ně velmi milé zjistění, že mě do rákosiny nezašlápla, ale projevila obavy a dokonce snahu mi pomoci. Ale to jsem poznal, že bylo jen zdání..... Jak měla brašnu s fotoaparátem v ruce, už věděla, že v rybníce se utopím tak maximálně já a nálada se jí zřetelně zlepšila. :-) No, litovala pak jenom, když jsem ji poprosil o pár fotek na památku, že s tím aparátem neumí zacházet sama, aby mi udělala fotku přímo v rybníce. Prý tam musím zítra znova a připravit jí foťák. :-)

A pejsci byli dnes, jako naschvál, poměrně laxní k přivolávání a domů se jim nechtělo. Jen tátova Babule byla vzorná. :-)