Prasárny vesnické s barokem se snoubící

Tak jsem dnes jel přes Maleč. Vesnička vzdálená zhruba 5 kilometrů od naší vsi. A oko těkalo i mimo vozovku. A tak jsem zaregistroval další námět na fotografii do složky "Prasárny vesnické".
Při letmém pohledu si povšimnete pouze barokních soch. Na http://www.npu.cz/barokni-socha/statue/vypis/detail/271/ se dočtete že (cituji):
Kamenná socha Panny Marie představuje práci neznámého kamenosochaře. Socha stojící na mohutné korintské hlavici a soklu představující torzo bývalého mariánského sloupu, kterému dnes chybí dřík, jehož části jsou ve zvláštní kompozici rozmístěny mezi sochou Panny Marie, zvoničkou a sousední sochou sv. Jana Nepomuckého. Jednoduchý  podstavec s vyloženou horní římsou je v čele doplněn čitelným erbem rodu Vořačických z Paběnic, kteří vlastnili malečské panství od roku 1687. Na soklu je usazena korintská hlavice, jež je neobvyklá především vrcholovými hlavicemi vystupujícími z akantových listů, které jsou vyjma hran také na středech všech čtyř stran. Hlavice tvoří základnu pro samotnou sochu Panny Marie. Kristova matka je znázorněna v poměrně statickém postoji těla, s bohatě rozevlátou drapérií šatu a pláště, který ženě padá přes ramena. Ženský oděv je kolem pasu upnut drobným páskem. Ruce jsou k zápěstí uraženy. Podle celkového kompozičního řešení sochy soudíme, že znázorňuje tzv. Pannu Marii Kafkovskou, nebo-li Pannu Marii v Naději.

Dále pak se dočtete, že :
Socha svatého Jana Nepomuckého představuje pravděpodobně jako v případě sochy Panny Marie torzo památky, dnes ochuzené o původní sokl. Ten je dnes jednoduchý zděný a omítnutý. Na něm stojí kamenný podstavec sochy s erby v čele a s konkávně projmutými boky. Pražský mučedník stojí v mírně disproporčním esovitém postoji oblečen v klasické kanovnické roucho. Splývavá drapérie spadá Janu až k chodidlům. Pravou rukou drží světec kříž s tělem Krista, levá jej pak přidržuje. Světec měl kolem hlavy dle zvyklostí svatozář s pěti hvězdami, která dnes chybí.

Celek vypadá slušně. Snad bych ale připodotkl, že je dojem z místa by byl náležitě korunován teprve tehdy, když by v pozadí stojící dům měl k barevné břizolitové omítce ještě kolem oken okeničky z černých kachlíčků, tolik populární v létech šedesátých. A plot by mohl být svařen na způsob bruselského vzoru, nebo aspoň z pásů odpadových plechů po vysávání drobných součástek.
Obecní zastupitelsto si asi bylo této nedostatečnosti vědomo a tak místní sáhli aspoň k malému vylepšení místa. Mezi některými starosty dnes tak populární nádoby z betonu zdobeného drobnými oblázky.....  Prasárna největší. A když se ještě kytky nechají uschnout, je celkový dojem naprosto dokonalý.  :-(

 To je ale krása, krucinál už jednou!