Zastavení v lomu na Borku

Tak jsem včera dostal od dcery avízo, že v hadcovém lomu Borek se vyskytuje květnatec Archerův v množství větším, než malém. Nedalo mi to a dnes, v pauze mezi deštěm, jsem tam zajel. Je to kousek... Původně jsem chtěl udělat i pár fotek lomu od zatopených vrat, kde mají jakýsi přístřešek i potápěci.
Když už jsem scházel cestou k lomu, viděl jsem zaparkované auto. Asi potápěči - nějaké oblečení na střeše, asi se připravují. Tu jsem zahlédl pod přístřeškem nějakou slečnu, vypadala dost malá a něco kouřila. Havana??? No to snad ne!  Jsem už starší pán a blbě vidím.Popošel jsem ještě pár kroků a rychlý obrat a nenápadný ústup. Nevšimli si... Slečna nebyla tak malá, jen byla v pokleku a to co kouřila, no to nebylo kvalitní havana. Byť to z dálky skoro tak vypadalo.
Ale jinak byla moje cesta k lomu úspěšná. Když jsem se z prožitého leknutí zotavil, našel jsem i 13 kousků květnatce Archerova. Měl jsem ještě zálusk na vážky a kapradinky, ale bouřka mne vypudila. Zase příště...

Z dnešního sekání v obci Bílek.....

.... se zrodil nápad na nový způsob obživy, či alespoň přivýdělek.
Hned, když jsem přijel s autem do obce, ještě než jsem složil sekačku a začal práci, povšimnl jsem si rodinky stanovišti stezky vedoucí Chotěbořskem, přímo na začátku malebného Údolí Dobravky. Rodinka rozbalila opulentní svačinu a chutě ji začali všichni její členové tlačit do hlavy.

Protože je to na samém pomezí chráněného území a jsem odchovaný klasickými kreslenými seriály, dostavilo se vnuknutí. I zaradoval jsem se a zaběhl za kolegou, který už kroužil na sekačce. Ledva jsem mu vylíčil spatřenou scenérii a řekl mu, že mám nápad, zablýsklo se mu s určitým pochopením v očích a pravil: " Méďa Béďa? Přisvědčil jsem. Byla by to prvotřídní turistická atrakce, povídám. Jsme taková chlupatá zarostlá zvířátka, ani toho maskování nebude tolik třeba... Zatím je to ve stádiu úvah - nevím, co by na to orgány policejní, orgány samosprávy a státní ochrany přírody.
A z mého pohledu je tu ještě jeden zádrhel: zdejší burani nepoužívají piknikové koše. A kraďte každou housku extra.... :-(

Cesta do města, aneb malý automobilistův (zdánlivý) ráj

Kolegovi mému, skoro váženému se stala nepříjemnost. Zastavil svůj povoz za autem odbočujícím vlevo a než se stihl rozjet, jakási mladá paní byla k němu vábena tak mocnou přitažlivostí, že mu najela do kufru a snad ani nebrzdila.
Protože kolega bydlí na samotě, kde kromě jeho manželky už jen lišky dávají dobrou moc, potřebuje hlavně kvůli zimnímu období povoz spolehlivý, na všechjna kola zabírající. Políbené na prdýlku bylo tedy jeho milované Subaru Forestr. Žal veliký. Tím spíše, že je to jediná plechovice v rodině, každý den využívaná. Dostavila se panika nesmírná. Tím spíše, že s pěveckým sborem měl jet o víkendu "dělat Umění" až do Polska.
I začal prohledávat všechna zákoutí internetu a pátral, zda by byl k mání nejlépe némlich stejný vůz. Jednak zvyk je železná košile a pak, lidi si nového stejného vozu kolikrát ani nevšimnou. A když si nevšimnou, nezávidí. Tak objel ten nebožák s naším obětavým společným autíčkovým lékařem světa kraj. Most, Brno.... Kde co navšívili. Ale samé vraky našli, byť na internetu byly prodávajícími líčeny v superlativech.
Až nakonec vyměkl. Slevil ze svých nároků. Už ne Subaru Forestr, stačí Subaru. Je to skromný pán. :-)
 A tak jsem byl včera požádán, zda bych ho nedovezl k pernikářům (tedy do Pardubic) do AAA. Bylo tam Subaru.
Ještě jsem prozíravě před cestou vyvenčil psíky, naložil pak kolegu s chotí a jeli jsme společně do AAA v Pardubicích.

Hned se vrhl mezi vozy a pátral. Pak se mu najednou rozsvítila očka. Našel ho. Viděl jsem , že věc je jasná. Byla to láska na první pohled. Od koupi by toho nebožáka v tu chvíli neodradilo snad ani to, kdyby milé auto bylo přestavěno na šlapací. Taková to byla láska.

Navštívil kancelář a po chvíli se k autu dostavil profesionální chválič firmy AAA, který mluvil jak sv.Jan Zlatoústý přinejmenším. Jsou hoši trénovaní... :-) A čas běžel.... Chválil, předváděl, předváděl a chválil. A na zkušební jízdu vzal. Povoz to není  špatný, vypadá zachovale, nikde nemlátí, náhon na všechna kola jde, ostřikovače ostřikují, stěrače stírají.... Řadu pro mne nezvyklých technologických fičur - zaujal mne třeba vypínač elektrického křesla. Ale byl jsem nakonec poučen, že prý to není úplně tak, že je to jen vyhřívání sedaček. Ale třeba to půjde přestavět.:-)
Firma AAA jsou ovšem stejní loupežníci, jako každý jiný prodejce: ujeto 79 tis. km. No, co na tom sejde, že počítadlo počítá v mílích? Že je pak těch kilometrů o trochu víc? Nebuďte malicherní... Další nespornou zajímavostí je, že auto už 5 x prošlo tuzemskou STK a při tom nemá zadní mlhovku a obrysky svítí oranžově.... Nevadí. To náš autíčkový lékař doladí. Je 21.45 hodin a prodejce už mého kolegu přemlouvá 3/4 hodiny přesčas. Když kolega říkal, že se staví zítra s automechanikem, hned spustil naučené: " Pane, dneska firma prodala 245 aut. Když za chvíli zavolá nějaké cikorka z Ostravy, že má o to auto zájem, hned ho tam budeme na pobočku převážet a zítra už ho tu nenajdete! "  Přemluvil. Záloha složena, papíry podepsány. Jede se domů. Dnes už má kolega auto doma. Prvních 45 km ujelo. Snad mu to vydrží a z umělecké produkce v Polsku nepřijede na špagátě. :-)

Bloumal jsem tak bazarem, jako najatý dopravce jsem neměl ty skoro 3 hodiny nic na práci a koukal. Nabídka slušná. BMV a Audi pro mladé floutky, co chtějí dělat dojem na slečny, chudinská čvrť s auty kolem cca 30 tis. Kč, solidně vypadající vozy pro běžnou potřebu. Prostě každému soudruhovi podle jeho gusta. :-)

Bonsaje (a bonzáci ) na Jihlavsku

Dnes se mi velmi hodila cesta do krajského města. Tři dobré důvody. Jel jsem se přechodně zbavit manželky, protože její třída organizovala sraz po 30 letech od zkoušek dospělosti a bylo to celé ještě umocněno oslavou 60 výročí založení textilní školy v Heleníně, jejíž pletařský obor má manželka před oními třiceti léty absolvovala . Stejně netuším, proč se maturitě tak říká.Zkoušky dospělosti... Kolikrát si ještě ve svém poněkud dospělejším věku (po padesátce) ještě zcela dospělý nepřipadám. A kdybych směl otevřeně mluvit o manželce, musel bych zřejmě tvrdit totéž...
Druhý dobrý důvod byl, dovézt mé drahé soudružce tchýni dva kartony zakoupeného akčního mléka za výhodný peníz.
A třetí dobrý důvod, to byla výstava bonsají v Hotelu Gustav Mahler v Jihlavě. Tato výstava se tam už nějaký čas pravidelně opakuje a moje oko vždy potěší. Ne jinak tomu bylo i v roce letošním.

Výstava se mi moc líbila - ostatně, jako vždy, když se na ni dostanu podívat.
 A co ti bonzáci v titulku? Jihlavu a její místní poměry neznám. Ale jeden slavný, velmi slavný bonzák, má na Jihlavsku své aktivity. Náš prý nejdůvěryhodnější politik a bývalý , možná bonzák STB, o tom ale rozhodne soud, má svůj masokombinát v Kostelci kousek od Jihlavy. Na rozdíl od nahlédnutí na výstavu bonsají v Jihlavě není ovšem jeho konzumace skoro bezmasých párků s lvím podílem náhražek a drůbežího separátu zdaleka takovým zážitkem....

A co děti, mají si kde hrát?

A co děti, mají si kde hrát? Když si budou chtít dát frťana a nebudou dogmaticky trvat na hňácání báboviček, pak ano. Vidím to pozitivně: nejsou tam ani psí hovínka, ani injekční stříkačky.
Z jednoho pískoviště v jednom nejmenovaném městě na Českomoravské mrchovině.

Když do města přijede osvěta.....

Když do města přijede osvěta, může to být určitě zajímavé. Osvěta dorazila i do nejbližšího města, pouhých pět kilometrů od naší obce. a nestačil jsem se divit!
Sekat trávníky se v dešti pořádně  nedají, tak jsem si dal úřední den - berňák, pojišťovnu, poštu a podobně. A v Chotěboři jsem nevěřil vlastním očím. Před nákupním střediskem kousek od náměstí vyrostla řada stojanů s velkoplošnými fotografiemi. Zdály se mi nějaké "netradiční" a protože jsem zvědavec, zašel jsem se na věc podívat zblízka.
Jakýsi  obskurní spolek zde nainstaloval výstavu proti potratům.

Domnívám se, že jsem člověk dosti otužilý, ale tahle výstava má záměr šokovat za každou cenu. Na přístupových chodnících bylo varování:

Nevím, kdo za tímto uskupením prudičů je. Připadá mi to jako nějaký spolek militantních katolíků, ale rád bych se pletl. Nevím, co si od svých aktivit slibují. Domnívám se, že rozhodnutí o potratu není určitě pro žádnou ženu lehké. Pokud jsem se ale podíval do různých článků a statistik , došlo v uplynulých letech k výraznému snížení jejich počtu. Je zajímavé, že šéfem tohoto spolku je muž. I v Chotěboři agitovali dva pánové. Jeden z nich projevil výslovný nesouhlas s uveřejněním své podoby, proto jsem oběma pánům raději obličeje odstranil. Jen v mé lebi vrtá červíček pochybností: proč pak se stydí za uveřejnění své podoby v souvisloszi s touto akcí, je-li tak neochvějně přesvědčen o její správnosti?
Je zajímavé, že ohlas lidí byl v drtivé většině negativní. A domnívám se, že většina na tom bude asi dost podobně jako já: nemyslím si, že potraty jsou úplně správně, ale tato forma protestu  se mi jeví být velmi nechutná. A úplný zákaz mi připadá nesmyslný a nemístný.
A takový jsem prevít, že jsem alespoň byl požádat příslušníka městské policie v Chotěboři, aby pánům vysvětlil, že jejich dodávka na parkovišti a povinným použitím parkovacích hodin a limitem stání půl hodiny opravdu nemůže stát celý den....

Kterak úsilovným budováním socislismu a posléze i kapitalismu zprznit krásné místo

Ovčácký most přes řeku Doubrav(k)u u Malče. Znám dva hezké mostky přes tuto řeku, nepočítaje v to kamenný železniční viadukt v Bílku. Kamenný most, také v Bílku, který má dva oblouky, je zachovalý a stále používamý pro pěší provoz. Druhý srovnatelný je Ovčácký most u Malče.
  Tenhle mostek má ale smůlu. Místo hezhé, v lukách u řeky. Kousek od něj je hezká alej. Rád tam chodím. Mostek ale nestačil soudruhům družstevníkům. Byl tak ještě dimenzován na přehánění dobytka, či na přejetí povozem. Snad ještě starý dobrý Zetor 30 by mu nedělal problémy. Leč mechanismy soudruhů družstevníků léty mohutněly. Nějaký čas to jestě spravilo mírké rozšíření a zpevnění pát kubíky betonu. Leč nové traktory, za dotace EU zakoupené už prostě neunese. Začal se propadat... A tak se vedle mostku jednou objevil  most nový. Zdá se, že z nějakých starých zásob civilní obrany pořízený. Soudruh předseda JZD je spokojený - jeho úžasné nové traktory s velkými návěsy se dostanou přes ten nový skvělý most na druhou stranu bez problémů. Ale kouzlo místa je nenávratně pryč, ba přímo v řiti. Ovčácký most se ale prý bude opravovat - jestli na tu opravu ovšem prý obec dostane dotace. Jinak ne. Tak jen doufám, že jarní povodně ten polozřícený chudák ještě nějaká léta vydrží. Obávám se ale, že dotace nebudou, za to přibude pár kamenů v korytě řeky...

Je trochu problém, jak dostat do zaběru mostek samotný...

Při tomhle záběru už se aparát téměř máchá ve vodě...

A to už je vidět, jak "citlivě" byl  zasazen most nový...

Most určitě funční. Traktorista ani nemusí ubrat plyn. Se psem chodíme přes starý ovčácký most. Tahle nová příšera duní a náš Lumpík se ho šíleně bojí. Spíše bych toho chudáka uškrtil, než převedl přes most. Ale nedivím se mu...