středa 16. ledna 2013

Jak jsem potkal Fotografa

Tak jsem dne potkal Fotografa. Uměleckého. Velké F je zcela na místě, protože se jedná evidentně o Umělce s velkým sebevědomím. A protože sebevědomí je zboží dnes velmi ceněné, možná cennější než co jiného, přeji mu ho. Setkání se naštěstí událo na síti. V prostoru jednoho nejmenovaného PhotoServeru. Při prohlížení fotografií jsem rozklikl jeden "umělecký akt" a musel jsem se smát. Když si přečtu použitý aparát - Canon 5D Mark II a vidím na fotografii uměle dodělaný otisk prstu a kýbl různého "prachu z negativu", nutně si kladu otázku, jaké hnutí mysli toho člověka vede k takovému konání? Nenapadá mne nic. Tím spíše, že to není jediná, takhle uměle doprasená fotka. Už jsem na černé listině a komentovat tohle Umění nesmím. Nevadí. K návratu mne nelákalo.

sobota 5. ledna 2013

Na pivo s Karlem....

Tak je v Chotěboři Karel.... Urozený prezidentský kandidát. Přemohl jsem vrozenou lenost a jel jsem se podívat. Ještě jsem zahlédl ospalé kníže, jak vchází do Panského domu. No, v hospodě narváno tak, že bych stál na jedné noze a to ještě asi na cizí. Zaregistroval jsem přítomné chotěbořské intelektuály i "intelektuály" a vypadl raději ven. Tam jsem zjistil, že papalášké manýry řidičů ministerských vozidel jsou asi vždy stejné, když se ten arogantní blb s ministerskou audinou točil v křižovatce naaprosto bez ohledu na ostatní projíždějící auta. Svalnatí pánové v černých kulichách spokojeně  postávali před restaurací a bděli nad bezpečností a další dvě auta uniformovaných orgánů postávaly na parkovištích.
Raději půjdu vyvenčit pejsky, bude to klidnější a pro mne přínosnější.
Nejhorší na tom ale je, že nakonec tohle ospalé kníže, Kalouskova parťáka, půjdu volit. Asi to bude nejmenší průser. A to mi připadá hodně smutné!

pondělí 3. prosince 2012

Tak se mi nějak neudělalo dobře.....

Jsme malá obec a plochy veřejné zeleně nejsou velké. O to více se asi náš nejširší (a to prosím bez legrace) a nejustaranější ( to s velkou nadsázkou) starosta s obecním pohůňkem rozhodli o zeleň starat. Bohužel.
Začalo to tím, že byl v naší obci zpracovám projekt na tzv. revitalizaci zeleně. Tak bylo kulantně opsáno, že se vykácí, co vykácet jde a zasází se to znova. Místo stříbrných smrků, které se sice na vesnici opravdu nehodí, ale nejsou ve špatné kondici se vysází červené javory, které se tam nehodí úplně stejně. A tak podobně dále. Pěšinky, lavičky, parčíčky a miniparčíčky. Smazat rozdíl mezi městem a venkovem! Vždyť na to budou dotace. Vysoutěžené cena je cca  2 200 000 Kč. Byl by hřích neproinvestovat.No, tady se blýská na časy. vypadá to, že obec snad nebude mít peníze na spolufinancování a hrůza se realizovat nebude.


Tak se aspoň napřely síly na zušlechtění parčíku u školy. A protože krasocit pana starosty i obecního zaměstnance nemá hranic, začaly vznikat pod šikovnýma rukama toho dobrého muže krásné kvádry a šišoidy. Za obec geometrickou! Hurá! Svídy za pomníkem obětem válek, které volají buď po zmlazení, či lépe po vykopání jsou vystříhány rafinovaně do kmenných tvarů. Jaká to krása a elegance!





No a když se jednou naší vsí přehnal vítr a padle jedna stará lípa, pan starosta pojal nápad odborně ošetřit i další lípu mezi stromy. Tu už před  časem odborná firma ošetřila a vyvázala tak, aby se koruna zpevnila a vítr ji nerozlomil. Nynější ošetření  dopadlo skoro dobře. Jen je možná spíše odporné, než odborné.
Nevím, kdo ho dělal a nevím, kdo vedl ruku drvoštěpovi. Mám určité podezření, že to nebyl ani moc zahradník či arborista. Řez na kosterní větvi kousíček nad úvazkem bez nějaké tažné větve, háky kosterních větví. které zaschnou, ale nezahojí se.....

 Ta krása je vidět už z návsi....
Přidat popisek
 Zblízka je to úchvatné....

 Při bližším pohledu je mi nějak divně....


pondělí 12. listopadu 2012

Za kulturou....

Do Chotěboře dorazila kultura....  Kultura, která se zdála býti opravdu  hodna toho názvu.Nemohl jsem si tedy nechat takový zážitek za humny ujít.
Jak pravila anotace pořadatele:

V podkroví Městské knihovny v Chotěboři se uskuteční koncert s Jindřichem Mackem – loutna a Jitkou Baštovou – akordeon „Doteky strun a kouzla měchu“.  Pořad je na první pohled zcela výjimečný, chce posluchačům představit upravené kompozice pro  netradiční duo – ojedinělou zvukovou kombinaci aerofonu (kde zvuk vzniká chvěním vzduchového sloupce) a historického nástroje a tím přinést nové myšlenky i barevné nápady. Skladby jsou vybrány tak, aby vynikly přednosti obou nástrojů, jejich jemnost, pestrost a schopnost navodit určitý pocit, vykreslit zvukomalbu. Vhodně volená akordeonová a loutnová sóla navíc představí oba nástroje v různých stylech a žánrech. Koncert se koná v sobotu 10.11.2012 od 15.00 hodin. Těšíme se na Vaši náštěvu!

Vzhledem k tomu, že jsem poměrně buran, mám garmošku tak nějak spjatou se sovětským tankistou. Vím, že je to velmi zjednodušující a zavádějící, leč je to tak. :-)  O to větší byla má zvědavost, jak to bude znít.

Konkurence ten den byla velká - zrovna probíhala i jakási sláva v chotěbořském pivovaru, což je lidu obecnému zajisté bližší. Když jsme s manželkou dorazili na místo zjistili jsme , že jsme poměrně podstatnou částí publika. Sešlo se nás 18, dále 5 zaměstnankyň knihovny. No, na Chotěboř to byla účast vcelku standartní. Velmi milé bylo zjištění, že se nevybírá ani žádné vstupné. Kulantní firma, ta městská knihovna! :-) Hudba se od umělců linula příjemná a celé to musím hodnotit velmi pozitivně. Jen některé kousky Clauda Debussyho pro mne byly hůře stravitelné, ale nepůsobily nepřekonatelné obtíže.

Bylo by velmi hezké, kdyby se z komorních koncertů v těchto prostorách stala tradice, i když je mi jasné, že zajišťovat takovou záležitost pro několik lidí snad ani dámy z knihovny nemůže bavit...



neděle 11. listopadu 2012

Výlov Matějovského rybníka - tentokrát servírováno na stříbře

Matějovský rybník nedaleko Nového Veselí na Žďársku je významnou ornotologickou lokalitou, výměra se udává kolem 69 ha a vodní zásoba 1,136 mil. m³. Žádný prcek. Podle informací na internetu se měl výlov konat 6. - 7. listopadu. Voda ale odtékala nějak flegmaticky, tak se to všechno o den posunulo... Počasí pod psa, listí ve městě jsem sbírat nemohl a tak jsem se na ten výlov jel podívat. Aspoň na skok. První den, díky skluzu, jsem zastihl rybáře při prvních přípravách a druhý den jsem se vrátil ještě na vlastní výlov. Hejna racků, jak jsem je znal jako děcko z jižních Čech, volavky bílé i popelavé, to bylo vidět i bez dalekohledu.  Počasí, zejména druhý den sviňské. Větřík a déšť. Digitál jsem vytahoval co nejméně, filmový aparát byl přece jenom odolnější.

Pár fotek z prvního dne...



Druhý den , když jsem přijel, byl výlov už v plném proudu.








Zůčastnily se i  rybářky, možná i sličné rybářky, leč vzhledem k počasí a ustrojení je bylo možné identifikovat jen podle hlasu a vykukujícího culíku z podklobouku. :-)


středa 31. října 2012

Dušičkový čas

Je dověncováno. Zima letos zastrašila nějak dřív. Rozvezení věnců na hroby mi v tom nevlídném podzimním čase poskytlo pár fotek....




úterý 7. srpna 2012

S mamčou na židovském hřbitově v Habrech

Spravně byc měl asi napsat s Mamčou. Není to totiž ta mamča, se kterou jsme v neděli oslavili 24 let společného spolužití, ale Mamiya 645.
Občas mne popadne neodolatelné puzení oprášit některý z filmových strojů a jít si udělat pár fotek na film. A tahle bedýnka je jeden z adeptů. Je vhodná zejména tehdy, když jedu autem a nepřesunuji se pak na místo daleko pěším pochodem.
Židovský hřbitov v Habrech je místo jak dělané pro takový případ. Hřbitov se nachází přibližně kilometr severovýchodně od centra obce při menším rybníčku. Vede sem polní cesta od hlavní silnice, dotupnost autem je vynikajíccí.
Hřbitov je doložen od první poloviny 17. století. Na ploše přibližně 2.700 m2 se dochovalo asi 250 náhrobních kamenů od první poloviny 18. století do roku 1935. Ohradní zeď hřbitova je částečně pobořena a dochoval se zbytek průchozí márnice s jednoduchým portálem. Hřbitov je tak volně přístupný. V současné době je k vidění i několik opravených náhrobků.  V každé roční době má tohle místo svůj půvab, nejhezčí je ale asi v pozdním jaru, když kvetou lilie zlatohlavé.







A protože jsou tyhle fotky spáchány na fim, asi se sluší poznamenat, že se jedná o Ilford HP5, vyčvachtaný v Rodinalu 1:50. A protože jsem socka, nemám stálou fotokomoru, je vyvolaný film skenován na trapně obyčejném stolním skeneru CanoScan 8800F. :-)