Věšení budek ...

 ... může býti obřadem. Volal kamarád. Že mi pomůžety zbývající tři pověsit u Stavenova. Je to pedant, který hlídá svislice a roviny. V jeho podání je to obřad takový, jako mše svatá sloužená přinejmenším Dominikem Dukou. Ale byl jsem rád, že pomůže. Tři budky, to se žebříkem najednou sám nepoberu.
Ano, bylo to náročné, ale nakonec byly budky na stromech. 

Ale ta radost v jeho očích za to stála. :-) Za odměnu jsem mu zařídil přelet orla mořského , troubení jeřábů popeůavých a následně přílet jedno jeřába s přistáním v rákosinách.

 

A že půjdem ještě zkontrolovat a dočistit staré budky. Nejméně v jedné bydlel plšík lískový a zbyl tam po něm děsný čurbes. Prošli jsme takhle všechny starší budky,všude zatím bylo prázdno, jen v jedné už bylo skoro hotové hnízdo. 

Ale při každém návratu od budky jsem na něm viděl narůstající zklamání, které jsem si nedokázal vysvětlit. Přiznal to až ve slabé chvilce u auta:  měl obrovskou chuť na míchaná vajíčka, byť by to byla jen drobná. A ano tam žádné nebylo. Ale nevadí, Bohouši! Příště bude lépe! :-)

Hon na kachny...

 ... bývá ve slušných myslivechých sdružení podzimní záležitost. Sám je pamatuji zpravidla o některé zářijové sobotě. Není to ovšem dogma a záleží na organizátorovi. Vyhláška č. 245/2002 Sb. stanovuje u kachny divoké dobu lovu 1. září – 30. listopadu. Proto jsem lehce znejistěl, když jsem se stal mimoděk svědkem honu ka kachny 9. března Co to? Kdo to organizuje a kdo to povolil? Nejde o porušení zákona? 

Opravdu to bylo legální. Těžko by člověka napadlo, kdo v Chotěboři hon na kachny v tuhle dobu organizoval. Byl to Penny Market. A jak byl divný organizátor, tak byla divná pravidla i lovci. Ti byli nejdivnější. 

Pravidla byla specifická. Svolání na lov probíhalo prostřednictvím akčního letáku. Jeho zahájení bylo organizátorem naplánováno na sobotu 9.3. ráno a celá akce byla poněkud devalvována tím, že se lovily kachny mražené. Ale ještě že nebyly třeba brokovnice. I tak šlo o život. Při akci hrozilo ušlapání či přejetí vozíkem. Lovci absolutně nedbali stanovených pravidel . Ti drzejší se totiž vrhli k zadním mrazákům, kde se kachny daly očekávat ne tradiční cestou, ale zkratkou mezi pokladnami. Lov probíhal tiše, ale s nebývalou urputností. Mnoho důchodců se s ulovenými kachnami potom srdnatě probíjelo protijdoucími zákazníky zpět, aby si ulovili ještě pečivo. Dvakrát jsem uskakoval před vozíkem a krčil se za paletou se zbožím, abych nebyl ušlapán.  A ty kachny na které stála fronta už asi dvacet minut před otevřením? Taková chuďátka neduživá to byla, že i dobře vykrmené kuře bývá často větší.  Ale zážitek z lovu měla řada chotěbořských důchodců zřejmě i tak  skvělý.