... koukáte malinko po hrobech, často jsou k vidění věci podivné. Prošel jsem se sestrou hřbitov v Soběslavi, ale na jiných hřbitovech je to obdobné.
Zajímavé ovšem bylo, koho jsem na tom hřbitově potkal. Jsem už ze Soběslavi skoro půlstoletí odstěhovaný, tak tam moc lidí neznám. Ale zaujala mě schoulené postava na lavičce stranou od hlavních tras. Bylo zřejmé, že dotyčný je hluboce nešťastný a pláče. Připadal mi nějaký povědomý, tak jsem přišel blíž. A ano, byl to on. Seděl tam smutný a štkající Dobrý Vkus. Raději jsem se ho neptal, co se mu přihodilo. Bylo to zřejmé. Viděl výzdobu...