Když má otakárek žízeň, ...

...nemá takový výběr jako my, lidé. Našinec může podle své nátury zabořit svůj "sosák" do piva (typicky český způsob), může si dát minerálku, čistou vodu nebo, jako třeba já, si uvaří čaj.
Ovšem ne tak motejl. Ten nemůže zajít do nálevny či do sámošky a zásobit se. Musí si najít nějaký vlhký substrát a tam ten sosáček nastrčit a nějaké to vlhko nasosat.
Dneska jsem měl to štěstí, že jsem mohla takhle chvíli sledovat na částečně vypuštěném rybníce Stavenov takové občerstvování otakárka fenyklového. Žízeň to musela být veliká, neb se ani neohradil proti focení! :-)

S debilem v zádech ....

....se nejede vůbec dobře. Měl jsem dneska cestu malinko do světa. Do těch pro mě celkem ohavných rovin mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví. Pro rotavátor. A odložit to nešlo, neb pán nebyl náchylný k nějakému "zamlouvání" a cena byla kulantní.
Tak jsem tedy odpoledne vyjel. Nerad. Na dnešní den se avizovalo velké rojení ozbrojených sborů na silnicích a tendence "Pomáhat a chránit" , ať chceme nebo nechceme se projevovala velmi silně.
Vybral jsem si raději nejslušnější auto, které mám k dispozici. Má tempomat a to se dneska docela   hodilo. Hlavně v těch otravně dlouhých vesnicích, kde bych mohl mít problém dohlídat limit. Noha těžkne a těžkne a najednou to může být i dost přes povolenou padesátku. Rojení bylo masivní, hlídek jsem potkal opravdu dost, ale cesta byla v pohodě.
Až ta cesta zpět... Za Čáslaví mě dojel jakýsi Vendelín s cisternovým návěsem a počal být nervózní. Hlavně tehdy, když jsem v obcích dodržoval padesátku. Seděl mi skoro na přívěsu, občas blikal. A za odbočkou na Golčův Jeníkov už bylo jeho pnutí nezvladatelné.Kamera sice nic ještě nevidí, ale v zrcátku už jsem viděl kamion v protisměrném odbočovacím pruhu, jak nasadil na předjíždění. Však jsem jel jen trapných 90...

Pan kočí od povozu se držel známé hlášky, že čára není zeď. :-)

Ale ejhle! Copak to? Auto naproti...  Přibrzdil jsem já i protijedoucí, ten se až na krajnici uchýlil a věc se podařila!. Předjel mě. Hurá!

Pak jsem si ale dovolil dost - probliknul jsem ho dálkovými světly. A záře krásných výkonných ledkových couvacích luceren mi byla odpovědí.

Celkem by mě to snad i nechalo docela v klidu. Ale v těch stoupacích pruzích už tak udatný nebyl, táhl se jak smrad, jak by řekla moje nebožka bába.. Tak abych nemusel brzdit, předjížděl jsem zase já.

No, nejvíc mě pak dojímá, když tihle borci nadávají na "pumpičkáře", cítí se ukřivdění kvůli kdečemu. Doufám, že ještě někde na trase potká nějakou hlídku, která ho změří. Nejsem zlý ani mstivý, ale docela bych to tomu Vendelínovi přál.

Do Chotěboře za kulturou....

... se nedá jezdit moc často. Pokud tedy máte jen trochu specifické nároky, moc štěstí Vás v Chotěboři nepotká. Je lépe sledovat události v Havlíčkově Brodě, Žďáru nad Sázavou či Jihlavě. Pořadatel přece jen čeká, že by měl malinko vydělat, či aspoň neprodělat příliš tak bývá výběr účinkujících tomuto záměru podřízen.
Ale občas se zadaří, že se i v té Chotěboři vyskytne akce na kterou stojí za to jít . Dnes to byla Hana a Petr Ulrychovi s Javory.
Je třeba podotknout, že Chotěboř má sice zimní stadion, fotbalové hřiště, umělý trávník na malém hřišti, betonovou "sochu" čerta v parku, ale nemá žádný normální sál. V ZUŠ je jen malý sál, kde se dělají svatby a případně nějaký menší koncert. Ono na vážnou muziku stejně víc než 30 obyvatel většinou nepřijde, i s těmi přespolními.
Pak je tu ještě chotěbořské kino. Klasická stavbička ze zlatých 50. let minulého století. Sice dává přenosy z Metropolitní opery, ale...
A zbývá nám stará "dobrá" Sokolovna. Na tancovačky asi celkem prima, i cvičit by se tam asi dalo, ale na koncerty nic moc. A ještě nedávno tam byly židle, že i elektrické křeslo proti nim lákalo ke spočinutí stejně, jako dříve krásná křesílka Halabalova. Část židlí už je sice pohodlnější, ale dnes jsem narazil na jiné limity tohoto sálku.
Měl jsem lístky na balkon, bratru za 320 Kč v předprodeji. Za Ulrychovce dobrá cena. Pro nás starší je to muzika k nezaplacení. :-)
Ovšem ten limit... Nenažranost slovutné městské firmy CEKUS? Nebo jiný motiv? Boční strana balkonu má totiž také sloupy. Prostorově se sice mezi ně vejde těch 6 židlí, to ano. Ale když dostanete místo u sloupu, vidíte velké kulové. Kdy za ty peníze k takové vstupence alespoň slovutná městská firma půjčovala periskop. To bych chtěl ale od života příliš. Šlo sice hlavně o muziku a tu jsem slyšel. leč mírná pachuť zůstává.
Ale koncert to byl krásný, ta baba má hlas pořád úžasný! :-)