pátek 11. července 2014

Zastavení v lomu na Borku

Tak jsem včera dostal od dcery avízo, že v hadcovém lomu Borek se vyskytuje květnatec Archerův v množství větším, než malém. Nedalo mi to a dnes, v pauze mezi deštěm, jsem tam zajel. Je to kousek... Původně jsem chtěl udělat i pár fotek lomu od zatopených vrat, kde mají jakýsi přístřešek i potápěci.
Když už jsem scházel cestou k lomu, viděl jsem zaparkované auto. Asi potápěči - nějaké oblečení na střeše, asi se připravují. Tu jsem zahlédl pod přístřeškem nějakou slečnu, vypadala dost malá a něco kouřila. Havana??? No to snad ne!  Jsem už starší pán a blbě vidím.Popošel jsem ještě pár kroků a rychlý obrat a nenápadný ústup. Nevšimli si... Slečna nebyla tak malá, jen byla v pokleku a to co kouřila, no to nebylo kvalitní havana. Byť to z dálky skoro tak vypadalo.
Ale jinak byla moje cesta k lomu úspěšná. Když jsem se z prožitého leknutí zotavil, našel jsem i 13 kousků květnatce Archerova. Měl jsem ještě zálusk na vážky a kapradinky, ale bouřka mne vypudila. Zase příště...









středa 9. července 2014

Z dnešního sekání v obci Bílek.....

.... se zrodil nápad na nový způsob obživy, či alespoň přivýdělek.
Hned, když jsem přijel s autem do obce, ještě než jsem složil sekačku a začal práci, povšimnl jsem si rodinky stanovišti stezky vedoucí Chotěbořskem, přímo na začátku malebného Údolí Dobravky. Rodinka rozbalila opulentní svačinu a chutě ji začali všichni její členové tlačit do hlavy.

Protože je to na samém pomezí chráněného území a jsem odchovaný klasickými kreslenými seriály, dostavilo se vnuknutí. I zaradoval jsem se a zaběhl za kolegou, který už kroužil na sekačce. Ledva jsem mu vylíčil spatřenou scenérii a řekl mu, že mám nápad, zablýsklo se mu s určitým pochopením v očích a pravil: " Méďa Béďa? Přisvědčil jsem. Byla by to prvotřídní turistická atrakce, povídám. Jsme taková chlupatá zarostlá zvířátka, ani toho maskování nebude tolik třeba... Zatím je to ve stádiu úvah - nevím, co by na to orgány policejní, orgány samosprávy a státní ochrany přírody.
A z mého pohledu je tu ještě jeden zádrhel: zdejší burani nepoužívají piknikové koše. A kraďte každou housku extra.... :-(

středa 2. července 2014

Cesta do města, aneb malý automobilistův (zdánlivý) ráj

Kolegovi mému, skoro váženému se stala nepříjemnost. Zastavil svůj povoz za autem odbočujícím vlevo a než se stihl rozjet, jakási mladá paní byla k němu vábena tak mocnou přitažlivostí, že mu najela do kufru a snad ani nebrzdila.
Protože kolega bydlí na samotě, kde kromě jeho manželky už jen lišky dávají dobrou moc, potřebuje hlavně kvůli zimnímu období povoz spolehlivý, na všechjna kola zabírající. Políbené na prdýlku bylo tedy jeho milované Subaru Forestr. Žal veliký. Tím spíše, že je to jediná plechovice v rodině, každý den využívaná. Dostavila se panika nesmírná. Tím spíše, že s pěveckým sborem měl jet o víkendu "dělat Umění" až do Polska.
I začal prohledávat všechna zákoutí internetu a pátral, zda by byl k mání nejlépe némlich stejný vůz. Jednak zvyk je železná košile a pak, lidi si nového stejného vozu kolikrát ani nevšimnou. A když si nevšimnou, nezávidí. Tak objel ten nebožák s naším obětavým společným autíčkovým lékařem světa kraj. Most, Brno.... Kde co navšívili. Ale samé vraky našli, byť na internetu byly prodávajícími líčeny v superlativech.
Až nakonec vyměkl. Slevil ze svých nároků. Už ne Subaru Forestr, stačí Subaru. Je to skromný pán. :-)
 A tak jsem byl včera požádán, zda bych ho nedovezl k pernikářům (tedy do Pardubic) do AAA. Bylo tam Subaru.
Ještě jsem prozíravě před cestou vyvenčil psíky, naložil pak kolegu s chotí a jeli jsme společně do AAA v Pardubicích.



Hned se vrhl mezi vozy a pátral. Pak se mu najednou rozsvítila očka. Našel ho. Viděl jsem , že věc je jasná. Byla to láska na první pohled. Od koupi by toho nebožáka v tu chvíli neodradilo snad ani to, kdyby milé auto bylo přestavěno na šlapací. Taková to byla láska.

Navštívil kancelář a po chvíli se k autu dostavil profesionální chválič firmy AAA, který mluvil jak sv.Jan Zlatoústý přinejmenším. Jsou hoši trénovaní... :-) A čas běžel.... Chválil, předváděl, předváděl a chválil. A na zkušební jízdu vzal. Povoz to není  špatný, vypadá zachovale, nikde nemlátí, náhon na všechna kola jde, ostřikovače ostřikují, stěrače stírají.... Řadu pro mne nezvyklých technologických fičur - zaujal mne třeba vypínač elektrického křesla. Ale byl jsem nakonec poučen, že prý to není úplně tak, že je to jen vyhřívání sedaček. Ale třeba to půjde přestavět.:-)
Firma AAA jsou ovšem stejní loupežníci, jako každý jiný prodejce: ujeto 79 tis. km. No, co na tom sejde, že počítadlo počítá v mílích? Že je pak těch kilometrů o trochu víc? Nebuďte malicherní... Další nespornou zajímavostí je, že auto už 5 x prošlo tuzemskou STK a při tom nemá zadní mlhovku a obrysky svítí oranžově.... Nevadí. To náš autíčkový lékař doladí. Je 21.45 hodin a prodejce už mého kolegu přemlouvá 3/4 hodiny přesčas. Když kolega říkal, že se staví zítra s automechanikem, hned spustil naučené: " Pane, dneska firma prodala 245 aut. Když za chvíli zavolá nějaké cikorka z Ostravy, že má o to auto zájem, hned ho tam budeme na pobočku převážet a zítra už ho tu nenajdete! "  Přemluvil. Záloha složena, papíry podepsány. Jede se domů. Dnes už má kolega auto doma. Prvních 45 km ujelo. Snad mu to vydrží a z umělecké produkce v Polsku nepřijede na špagátě. :-)

Bloumal jsem tak bazarem, jako najatý dopravce jsem neměl ty skoro 3 hodiny nic na práci a koukal. Nabídka slušná. BMV a Audi pro mladé floutky, co chtějí dělat dojem na slečny, chudinská čvrť s auty kolem cca 30 tis. Kč, solidně vypadající vozy pro běžnou potřebu. Prostě každému soudruhovi podle jeho gusta. :-)