S mamčou na židovském hřbitově v Habrech

Spravně byc měl asi napsat s Mamčou. Není to totiž ta mamča, se kterou jsme v neděli oslavili 24 let společného spolužití, ale Mamiya 645.
Občas mne popadne neodolatelné puzení oprášit některý z filmových strojů a jít si udělat pár fotek na film. A tahle bedýnka je jeden z adeptů. Je vhodná zejména tehdy, když jedu autem a nepřesunuji se pak na místo daleko pěším pochodem.
Židovský hřbitov v Habrech je místo jak dělané pro takový případ. Hřbitov se nachází přibližně kilometr severovýchodně od centra obce při menším rybníčku. Vede sem polní cesta od hlavní silnice, dotupnost autem je vynikajíccí.

Hřbitov je doložen od první poloviny 17. století. Na ploše přibližně 2.700 m² se dochovalo asi 250 náhrobních kamenů od první poloviny 18. století do roku 1935. Ohradní zeď hřbitova je částečně pobořena a dochoval se zbytek průchozí márnice s jednoduchým portálem. Hřbitov je tak volně přístupný. V současné době je k vidění i několik opravených náhrobků.  V každé roční době má tohle místo svůj půvab, nejhezčí je ale asi v pozdním jaru, když kvetou lilie zlatohlavé.

A protože jsou tyhle fotky spáchány na fim, asi se sluší poznamenat, že se jedná o Ilford HP5, vyčvachtaný v Rodinalu 1:50. A protože jsem socka, nemám stálou fotokomoru, je vyvolaný film skenován na trapně obyčejném stolním skeneru CanoScan 8800F. :-)